Švejnar na Hradě? Jímá mě smutek a zoufalství

„Klaus je pro mne minulost, Švejnar budoucnost“ - toto jednoznačné hodnocení kandidátů na prezidenta České republiky, které zaznělo z úst předsedy Strany zelených Martina Bursíka v nedělní diskusi s panem V. Moravcem, mě rozhodně překvapilo. Považuji totiž pana M. Bursíka za věcného, uvážlivého politika, který konstruktivním přístupem k řešení různých spletitých otázek nestabilní koaliční vlády, má spíš sjednocující tendence. Pan profesor Jan Švejnar je odborníkem na slovo vzatým a v této oblasti může vnést mnoho pozitivního do současného vývoje země, ale nemyslím si, že v základu tolik odlišného v této oblasti jako pan profesor Václav Klaus. Dá se rovněž předpokládat, že eventuálně nastoupí-li do funkce prezidenta, doplní si informace o prezidentské standardě, české hymně a ostatních důležitých informacích o naší zemi. S čím však mám osobní problém, je to, že kandidát na prezidenta republiky označovaný jako „budoucnost naší země“ tvrdí, že je členem komise pro volbu držitele Nobelovy ceny pro ekonomii, což není pravda, a jeho manželka, tj. ev. budoucí první dáma České republiky, předstírala užívání jména manžela, a používala pouze příjmení Terrell. Pokud mlžení a nepravdy mají být naší budoucností, jímá mě smutek a zoufalství. I když pan předseda M.Bursík zajisté na mé krátké zamyšlení nebude reagovat, ocenila bych, kdyby on i všichni ostatní poslanci než vhodí svůj hlasovací lístek, v prezidentských volbách, se zamyslili nad budoucností naší země, žebříčku hodnot a svém svědomí.