Pan Petr Navrátil asi bude lesník, když se tak vždy podepisuje. A tak je mně, nelesníkovi trochu trapné polemizovat s ním v oboru, v němž by se měl vyznat lépe než já. Ale buď to v jím zmiňovaném oboru „Tvorba a ochrana krajiny“ neměli, nebo ten den chyběl na přednáškách. Jinak si nedovedu představit, že cílené ponechání vhodně vybraných, malých částí krajiny přirozenému vývoji, což snad je hlavní poslání národních parků, nazývá „zpustnutím“.
Bojím se lidí, kteří vědí lépe než příroda, co je pro přírodu dobré. Kteří snad i věří, že nebylo přírody před člověkem. Kteří trpí nezvladatelnou potřebou přírodu opravovat a upravovat i tam, kde jsme se dohodli, že jí dáme volnou ruku, abychom se dozvěděli, jak si povede. Takoví lidé jsou totiž schopni kritizovat olomoucké syrečky, protože jaksi, od přírody – no smrdí. Nebo dokonce nařídit jejich povinné parfémování, aby neurážely něčí jemnocit. A nádavkem ještě obvinit syrečkáře ze zneužití výučního listu.
