20. srpna 2016 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Tahanice mezinárodních párů o děti? Unie chce, aby rozvody byly rychlejší i levnější

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Častými oběťmi rozvodů jsou děti. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Častými oběťmi rozvodů jsou děti. | foto: Shutterstock
PRAHA Mezinárodní rozvody by už neměly doprovázet trýznivé tahanice o děti. Nová pravidla, která chce zavést Evropská komise, by měla pomoci nejmladším členům rodiny projít touto traumatizující zkušeností bez zbytečných průtahů, rodičům pak zbavit se právní nejistoty. Ta je často doprovázená zmatkem mezi soudy a nesrozumitelností způsobenou odlišnými jazyky. Česko plány vítá.

Spory o děti jsou nejen náročné kvůli psychickému vypětí, ale i délce celého řízení. Nejhůře pak rozvody odnášejí děti, které jsou jimi často poznamenány na celý život. Jakmile takové spory probíhají ve dvou státech zároveň, situace to ještě výrazně komplikuje. A to hlavně kvůli odlišnostem mezi právními systémy jednotlivých zemí.

Celé rozvodové řízení pak představuje pro rodiče dlouhé čekání, velké finanční náklady a nutnost zorientovat se v právním prostředí jiného státu. Velkým problémem je také překládání „právničtiny“ z cizího jazyka do toho mateřského.

V řízení o rodičovskou odpovědnost, ať už jde o péči o dítě, právo na styk s dítětem či dokonce jeho únos, hraje roli jeho obvyklé bydliště. Podle něj se vybírá soud, který bude o celé věci rozhodovat. Pokud jde o únos jedním z rodičů, přísluší rozhodnutí soudu té zemi, do níž bylo dítě neoprávněně přemístěno.

Cizí jazyk? Výhoda

Na to doplatila například i česká topmodelka Pavlína Němcová, jejíž případ ilustruje, jak zdlouhavý boj o dítě může být. Po nezdařeném vztahu s francouzským manželem přišla vystudovaná právnička a profesionální modelka na dvanáct let o syna. Muž jej odvezl z Prahy do Paříže a požádal o rozvod.

Pavlína Němcová.

Pavlína Němcová.

Němcová směla vídat syna jen během víkendů a letních prázdnin. Doba, během níž se pokoušela získat syna zpět do své péče, se pro ni proměnila do ustálené podoby – čekala na verdikty francouzských soudů a následně se odvolávala. Úspěchu dosáhla až poté, co si tehdy náctiletý syn přál, aby žil u matky. Pavlína Němcová popsala svou zkušenost v dokumentárním cyklu České televize 13. komnata.

Pro Pavlínu Němcovou byla celá situace po rozvodu „snazší“ v tom, že ovládala francouzštinu a vystudovala právo. To se ovšem nepoštěstí každému. A jak ukazují čísla, která serveru Lidovky.cz poskytl úřad české eurokomisařky Věry Jourové, tento problém není v Evropské unii žádnou okrajovou záležitostí.

Počet přeshraničních sporů roste, stejně jako se neustále zvyšuje počet mezinárodních rodin. Těch je podle odhadů 16 milionů v rámci Evropské unie. Počet mezinárodních rozvodů v Unii pak dosahuje ročně cifry 140 tisíc. Alarmující jsou hlavně čísla týkající se únosů dětí jedním z rodičů. K tomu dojde každý rok zhruba 1800krát v celé EU, v Česku pak jde o čtyřicet případů ročně.

Zkrácené lhůty, nižší náklady

Právě kvůli tomu chce Evropská komise nastavit nová pravidla pro lepší ochranu v přeshraničních řízeních. Dosavadní praxi považuje za nedostatečnou. Mezi předkladateli návrhu je také eurokomisařka Jourová. „Alfou a omegou této reformy jsou děti. Rozchod rodičů je pro ně sám o sobě dost složitý. Děti si zaslouží takové soudní řízení, které vyjasní jejich situaci co nejrychleji a v jejich nejlepším zájmu. Navrhujeme modernizovat stávající pravidla na základě praktické zkušenosti z uplynulých deseti let,“ uvedla Jourová pro server Lidovky.cz.

Sedm procent všech rozvodů v Česku

Evropský parlament nemá k dispozici čísla o tom, kolik Čechů se ročně zúčastní přeshraničních sporů v jiných zemích EU. Avšak disponuje údaji, kolik mezinárodních rozvodů mezi lety 2010 a 2012 proběhlo právě v České republice. Zatímco v roce 2010 to bylo 2 200 rozvodů, o dva roky později jich úřady zaznamenaly už “jen” 1900. To je zhruba sedm procent všech rozvodů v Česku.

Počet mezinárodních svazků uzavřených v České republice je přitom někdy až dvojnásobně vyšší. V roce 2010 si své „ano“ řeklo 4300 mezinárodních partnerů, o rok později a v roce 2012 vstoupilo v Česku do sňatku 4400, respektive 4300 mezinárodních párů. Pokud jde o případy přeshraničních únosů dětí jedním rodičem, ať už z nebo do Česka, těch bylo mezi lety 2012 až 2014 zaznamenáno pouze několik desítek.

A v čem změna spočívá? „Zlepšením budou zkrácené lhůty pro řešení sporů a předejití vysokým finančním nákladům, které bývají s řešením takových sporů často spojeny. Musíme dohlédnout na to, aby byly různé právní systémy vzájemně kompatibilní, a maximálně tak zmírnit komplikace, průtahy, stres a nejistotu,“ představil plány místopředseda Komise Frans Timmermans.

Lhůty by měly být zkráceny na maximální dobu 18 týdnů, přičemž odvolat se proti rozhodnutí o navrácení dítěte by mělo být podle nových pravidel možné jen jednou. Případy únosů by se podle přání Komise věnoval jen omezený počet soudů. Zejména ty, které se zaměřují na rodičovskou odpovědnost. V Česku se to týká Městského soudu v Brně, v jehož obvodu sídlí Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí.

„Myslím, že koncentrace těchto řízení k určitým soudům je nejvhodnější způsob, jak zajistit rychlost a kvalitu daného řízení, neboť takoví soudci jsou na danou věc specializovaní a vědí přesně, co je předmětem sporu,“ komentovala návrh právnička Věra Škvorová, která se zabývá spory o dítě s mezinárodním charakterem.

Plány Evropské komise považuje za dobrý nápad. „Je pravda, že současná právní úprava, jakkoli má mechanismy na zahájení a řešení daného typu sporu, mnohdy nebývá natolik rychlá a efektivní,“ vysvětlila dále. Podle ní vznikají zbytečné průtahy tím, že se soudci musí věnovat i dalším věcem. „Není tak nereálné odročení o více jak tři nebo čtyři týdny,“ popisuje zkušenosti z praxe.

Návrh Evropské komise počítá rovněž s tím, že by se zrychlilo vymáhání rozhodnutí v jiných členských státech. V některých zemích Unie by se díky tomu za řízení ušetřilo až několik tisíc eur, minimálně 4000 eur (přibližně 108 tisíc korun) za specializovaného advokáta a dalších 2 200 eur (necelých 60 tisíc korun) za náklady na soudní řešení sporu.

Maily jako podklady k žalobě

Právnička Škvorová však upozorňuje i na další, poněkud „skryté“, výdaje, které spory přinášejí. „Pro rodiče se zvyšuje náklad na daný spor povinností předložit soudu veškeré listiny v jazyce soudu. Je tedy vyžadováno přeložení mnoha listin soudním překladatelem.“ Nezřídka se prý stává, že se v těchto soudních sporech opírají žalobní tvrzení o rozsáhlou e-mailovou komunikaci rodičů.

Zlepšení pravidel by s radostí přijalo ministerstvo spravedlnosti i resort práce a sociálních věcí, které se rozlukám mezinárodních párů věnují. „Tuto iniciativu náš rezort velmi vítá, protože to může vést k odstranění nedostatků a prodlení ve spolupráci s některými státy,“ uvedl za úřad ministryně Michaely Marksové (ČSSD) jeho mluvčí Petr Habáň. Oceňuje též snahu Komise zapojit do řízení samotné dítě, pokud je schopno si utvořit vlastní názor.

Výkonný orgán EU na návrhu pracoval poslední dva roky, během nichž každý z bodů dokumentu konzultoval s předními odborníky, aby zjistil, která pravidla je potřeba změnit a která jsou naopak dostačující. Návrh nyní bude zaslán Radě EU s tím, že rozhodnutí musí tento orgán přijmout jednomyslně, na základě zvláštního legislativního postupu pro justiční spolupráci v rodinných věcech.

„Z pohledu české právní úpravy a praxe, kterou jsem já s danou problematikou zažila, nemohu říci, že dané změny jsou úplně nutné, ale rozhodně jsou vhodné,“ zhodnotila návrh Komise advokátka Škvorová.

Mezinárodní rozvody v EU z hlediska práva

  • Nařízení Brusel IIa je základem soudní spolupráce EU ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti, včetně otázek souvisejících s péčí o dítě, právem na styk s dítětem a únosem dítěte. Slouží k řešení kompetenčních sporů mezi členskými státy a usnadňuje volný pohyb soudních rozhodnutí v EU stanovením pravidel pro jejich uznávání a výkon v jiném členském státě.
  • V případech přeshraničních únosů dětí rodiči stanoví postup pro navrácení dítěte do členského státu jeho obvyklého bydliště. K tomu se pak musí zjišťovat, zda by dítě neutrpělo návratem nevratnou újmu a také, zda rodič, který se návratu domáhá, před únosem skutečně vykonával právo péče o dítě. Výklad pojmu obvyklé bydliště dítěte není uzákoněn a je dotvářen de facto soudní praxí, jde o místo, k němuž má dítě silné sociální vazby.
  • Nařízení vstoupilo v platnost dne 1. března 2005 a uplatňuje se ve všech členských státech s výjimkou Dánska.
  • 1Diskuse
Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na Lidovky.cz