25. března 2008 17:35 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

Tak přímočaré to nebylo

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Ad LN 22. 3.: Osm dní, které otřásly světem

V poslední větě oddílu o nanebevstoupení autor  uvádí: „Oni(učedníci) potom vyšli a kázali po celém světě.“ Tak přímočaré to ovšem nebylo.

Bezprostředně po Kristově nanebevstoupení  nebyli učedníci nikterak misijně aktivní, spíše žili ve skrytu a  společně prožívali zvláštní pocit osamění, úzkosti a strachu.  „Vyjít a kázat po celém světě“ mohli  poté, co k tomu byli zmocněni Duchem svatým. Tento   přelomový   povelikonoční  moment    křesťané  oslavují během svatodušních svátků.  Seslání Ducha svatého logicky uzavírá trojici pilířů křesťanské víry:  Kristovo narození(Vánoce) má své pokračování v jeho oběti a zmrtvýchvstání(Velikonoce) a vyvrcholení v  událostech, které si připomínáme během svatodušních svátků.  Proto má Duch svatý takový význam jako  třetí osoba trojjediného Boha. Tak jako byla nutná fyzická přítomnost Ježíše – Božího Syna  v lidském společenství, aby mohl být ukřižován a vzkříšen, byla nutná přítomnost Ducha svatého ve společenství učedníků, aby se z nich mohli stát apoštolé  a v důsledku jejich misijního působení mohla vzniknout  do dnešních dnů existující křesťanská církev.

Lubomír Stejskal, mrstejskal@gmail.com


Najdete na Lidovky.cz