Flekaté chodníky - Úřady řeší, jak odstranit šmouhy od olejů, žvýkaček či zvratků
BRNO Nová dlažba v historickém centru Brna stála desítky milionů korun. Přesto ji úřady a čistící firmy nejsou schopny udržet čistou. Tisíce skvrn hyzdí většinu ulic. A Brňané na to poukazují.
Špinavá je dokonce i Kobližná ulice, kde leží žulové dlaždice jen několik dní. „To bych nikdy nepřevzala,“ rozčiluje se Marie Kotlárová procházející po nové dlažbě. Správci ulic krčí rameny. Nemohou najít technologii, která by jim umožnila kámen čistit.
„Například žvýkačky lze odstranit, ale je to tak drahé, že něco podobného nepřipadá v úvahu,“ říká Miloš Havránek z Brněnských komunikací. Problematické zůstává náměstí Svobody, které je rok po celkové rekonstrukci doslova flekaté. Na jeho plochu však nesmí vjet stroje, dlažba není zaspárovaná. „Čistící stroj přesně na tuto dlažbu by přitom existoval, stojí asi 1,5 milionu a užívají ho například v Přerově. Jenže tam mají dlažbu zaspárovanou,“ vysvětlil Marek Benda z úklidové firmy AVE, která má historické jádro Brna na starosti.
Minulý týden proto firma zkoušela ruční čištění náměstí s pomocí chemických přípravků. „Přesnou kalkulaci zatím nemáme, ale levné to není,“ upřesnil Benda. „Použité přípravky schválil dodavatel stavby, abychom nepřišli o záruku na stavbu,“ dodal mluvčí radnice Brno-střed Roman Burián.
Skvrny na dlažbě dělá olej z projíždějících aut, popadané jídlo, ale třeba i lidské zvratky či psí moč. Miroslav Hörbe ze Zkušebny kamene a kameniva se však nedomnívá, že chyba je v materiálu. „K dláždění se používá ušlechtilá žula, která je téměř nesmrtelná. Nesmíme se ale k tomuto materiálu chovat tak, jak se chováme. Měli by k ní být šetrnější lidé, auta by na ni neměla vůbec a v žádném případě ta, z nichž kape olej,“ říká.
Podle Hörbeho by strážníci měli dávat pozor na chování lidí. „Lidé si to neuvědomují, ale neexistuje například činidlo, které by z dlažby odstranilo žvýkačku. Jen s pomocí horké páry a další náročné mechanizace,“ dodal.
Podobně smýšlí i Přemysl Veselý ze stavební firmy, která rekonstruovala náměstí Svobody. „Je to jen o kázni lidí. I kdyby se to všechno vyčistilo, stejně to za pár dnů bude stejné, protože mnozí prostě nepřestanou plivat žvýkačky,“ míní Veselý. Použitá žula je přitom podle něj vhodný kámen. „Když se bude udržovat, vydrží i sto let,“ míní. „Na druhé straně, ne všechny skrvrny jsou skutečně špína. Když jsme minulý týden čistili, ukázalo se, že někde se jedná o barevnost samotného kamene,“ podotkl Benda.
Michal Radimský z ústavu pozemních komunikací brněnského Vysokého učení technického připomněl, že roli hraje i povrchová struktura kamene. „Z čistě praktického hlediska je při přípravě staveb dobré vnímat i jeho barvu. Určitě budou skvrny jinak působit na starých kočičích hlavách a jinak na světlém podkladu,“ dodal. To je právě problém Kobližné, ale třeba i také náměstí Svobody - dlažba je příliš světlá. Naopak Masarykova třída dostala povrch z tmavější a zrnitější žuly, na které znečištění není tolik vidět.
***
Co ničí dlažbu v ulicích Brna
Problémy, které znečišťují a poškozují brněnskou dlažbu:
* Oleje z aut: Olej vsakuje do dlažby, klasickým vymetáním se nedostane ven. K jeho odstranění je třeba použít chemikálie.
* Zmrzliny, sladkosti a jiná jídla: Způsobují lepivou vrstvu na povrchu dlažby, na kterou se uchytává prach a nečistoty. Klasické zametání a často ani úklid s pomocí kropení nestačí.
* Žvýkačky: Nejvíce skvrn, které se na chodnících či na ostrůvcích zastávek ve městě objevují, jsou vyplivnuté a rozšlapané žvýkačky. Moderní technologie na jejich odstranění sice v České republice jsou, cena vyčištění metru čtvrečního se však pohybuje okolo tří set korun. Ruční seškrabání jedné žvýkačky špachtlí nebo nožem z povrchu zabere asi minutu.
* Zvratky: Agresivní kyseliny mohou u méně kvalitní dlažby dokonce mírně narušit její strukturu.
* Moč: Také kyseliny obsažené v moči mohou mít negativní vliv na dlažbu. Poškodit ji mohou také psí exkrementy.
* Těžká auta: Auta mohou poškodit povrch dlažby, takže i dobře opracovaný kámen může začít pukat, vznikají v něm malé otvory, které jej společně s vlivy počasí a dalšími vlivy z vnějšku ničí.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
