Čím se to ti ostrované, proboha, živí?

Britská kuchyně nemá mezi kontinentálci právě skvělou pověst. Jamie Oliver a Gordon Ramsay jsou výjimky potvrzující pravidlo – a beztak s tradičním britským jídlem nemají moc společného. Ostatně, nad britskou kuchyní, zvlášť nad zdejší oblíbenou mátovou omáčkou, ohrnoval nos i Obelix…

Jedna z prvních věcí, které si neznalý návštěvník britské restaurace všimne, je malá lahvička čehosi tekutého na stole, hned vedle soli a pepře. Ocet. Britové si ho cáknou do všeho, i na hranolky. Mimochodem, ty bývají asi čtyřikrát silnější, než na jaké jsme zvyklí od Meka, polosyrové a podivně vlhké až blátivé. Dokážu pochopit zvyk Američanů, dávat si k pomfritům BBQ omáčku, kečup je taky OK, i majonézu beru na milost. Ale (rozbředlé) hranolky s… octem? To se vám stane jen v Británii. A co takhle bramborové lupínky na večer s příchutí "sůl a ocet"?

Ale popořádku. Snídaně je základ. Ostatně o té britské to platí dvojnásob: miska ovesné kaše je jen začátek, následuje plátek opečené slaniny a vejce, klobáska na grilu, pár smažených žampionů, půlka grilovaného rajčete, fazole v rajčatové omáčce – v níž to ostatní pěkně plave – a toast.

Odvážlivci mohou přihodit plátek jelítka, případně uzenáče. Na druhou stranu, když oželíte všechny ty fazole a klobásky a dáte si prostě jen plátek "anglické" s vejcem a toast, nešlápnete vedle. Ale Bůh ví, kde se pro natenko nakrájený uzený bůček vzalo označení anglická slanina, zdejší "bacon" má totiž mnohem blíž k libovému silnějšímu plátku kotletky bez kosti.

Ani si nestačíte zvyknout, že všichni jezdí v protisměru, a je tu oběd. Nejdřív možná pár slov o chlebu, protože bez chleba tu není oběda. Šumavu nečekejte, chléb je tady ta bílá kostka, ze které jsme u nás zvyklí dělat toasty. Pokud tedy výslovně nepožádáte o tmavý (žitný) chléb, dostanete tuhle pšeničnou buchtu.

Tradiční oběd sestává ze dvou chodů: polévky a sendviče. Polévka není vývar se skutečným masem a skutečnými kostičkami brambor, ale jakási absolutně nesezonní kaše, v níž plavou rozmašírované kousky čehosi – ale určitě ne masa. V případě sendviče má člověk na výběr mezi variantami šunka, šunka a sýr, čedar a chutney, čedar, tuňák či krevety s majonézou (s kýblem majonézy), popřípadě BLT (zkratka pro slaninu, listový salát a rajče).

Very well done

Variantou k sendviči jsou opečené klobásky a kaší, dušené hovězí či koláč z pivního těsta s masem. Náplň koláče se nejprve dusí podobně jako guláš, pak se přendá do těstem vyložené kulaté nádoby a přiklopí zbytkem těsta. Nechá se péct, až tahle věc skutečně připomíná koláč. Britové to podávají s brambory, hráškem a karotkou, což možná nezní zle, až na to, že všechna ta zelenina po chvíli plave ve vyteklé omáčce a chutná stejně jako dušené maso.

Je libo rychlou večeři na ulici? Tradiční fish&chips alias rybu s hranolky mají na každém rohu. Nechte si rybu připravit "well done" (dobře propečenou) a hranolky "very well done", přidejte trochu soli a pepře a budete docela spokojení. Oblíbené jsou taky pizzerie – ostatně jako všude – a dobře se najíte i v klasických restauracích, které se v podstatě až tolik neliší od těch kontinentálních.

Tedy až na tu mátu, no. Britové by vůbec měli mít přísný zákaz experimentování a kombinování a důsledně se držet svého kriketu. Jinak totiž vznikají podivuhodnosti jako květáková polévka s praženými lískovými oříšky, citronem a tymiánem či kachní prsíčka s medem, sójou, glazovanou broskví a mandlovými brambory.

Nedělní poledne, to je ta pravá chvíle dát si typickou pečínku. A k ní dva druhy zeleniny a brambory, plus yorkshirský pudink, což není dezert, nýbrž příloha – cosi jako nákyp. Od toho, jaké maso se právě podává, se odvíjí i omáčka, ve které se to všechno topí. K hovězímu patří křenová, k vepřovému sladká jablečná a u jehněčího nesmí chybět… ano, mátová.

Teď to asi vypadá, že britská kuchyně je jedna velká hrůza (no, vlastně je – všechna ta máta, tuny majonézy a klobásky k snídani…), ale určitě se tu najdou místa, kde se dá dobře najíst. I když šéfkuchař takového podniku bude nejspíš brigádník, který na kontinentu přičichl k tomu, jak se dělá opravdová kuchyně… Koneckonců, taková je jen má zkušenost a názor na věc. Pokud se do Británie vydáte sami a zdejší kuchyně vám bude šmakovat, tím líp pro vás!