Lidovky.cz

Poslance už nechrání doživotní imunita. Senát ji definitivně zrušil

Česko

  12:24
PRAHA - Doživotní imunita zákonodárců a ústavních soudců bude zrušena. Senát na druhý pokus příslušnou ústavní novelu schválil. Prezident normu nemůže vetovat. Pro novelu hlasovalo 58 senátorek a senátorů, tedy více než potřebná třípětinová většina.

Zákonodárci už omezili v souvislosti s přímou volbou rozsah imunity prezidenta, a měli by ji tedy vyšší než hlava státu. foto: ČTK

Proti předloze byli zástupci ODS, kteří chtěli imunitu omezit ještě přísněji - vztahovat by se podle nich měla jen na projevy v parlamentu.

ČTĚTE VÍCE:

Novela počítá s tím, že by poslance či senátora nadále nebylo možné trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale Sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku jeho mandátu. Obdobně to bude platit pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní komora.

Změna ústavy nabude účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů, tedy možná již 1. dubna. Záležet to bude i na tom, kdy prezident Miloš Zeman novelu formálně podepíše.

Obdobnou předlohu poslanci a senátoři projednávali před necelým rokem, v horní komoře se ale pro její přijetí nenašlo dost hlasů. Ve Sněmovně je pro schválení změny ústavy potřeba 120 hlasů. Podobně v Senátu je nutný souhlas ústavní většiny, ale jen z přítomných senátorů. Pro přijetí novely by tak dnes stačily hlasy 43 ze 71 přítomných členů dolní komory.

JAK SE RUŠILA IMUNITA:

  • 28. září 1995 - Sněmovna zamítla návrh poslanců ODS a KDU-ČSL na omezení poslanecké imunity prostřednictvím novely zákona o přestupcích. Novelu podpořilo pouze 24 poslanců.
  • 4. února 1998 - Sněmovna nepodpořila další projednávání novel zákonů, jejichž cílem bylo omezit poslaneckou a senátorskou imunitu. Novely předložila skupina poslanců z Unie svobody, ODS, ČSSD a KDU-ČSL.
  • 17. července 1998 - Senát neschválil návrh ústavní novely omezující trestní imunitu poslanců, senátorů a ústavních soudců, která by umožnila po skončení mandátu jejich stíhání za trestné činy spáchané v době jeho výkonu. Návrh předložila skupina senátorů vedená Luďkem Zahradníčkem (Unie svobody).
  • 16. října 1998 - Poslanci KDU-ČSL neprosadili další návrh novely ústavy, který by časově omezil trestní nestíhatelnost poslanců a senátorů na dobu výkonu mandátu. Sněmovna předlohu vrátila k dopracování jako "příliš dílčí".
  • 10. listopadu 1999 - Ve sněmovně opět neuspěl záměr poslanců KDU-ČSL a Unie svobody omezit beztrestnost poslanců a senátorů jen na dobu výkonu jejich mandátů.
  • 5. února 2002 - Sněmovna schválila senátní novelu zákona o přestupcích, podle které si poslanci a senátoři mohou od dubna 2002 zvolit, že budou trestáni za své dopravní a jiné přestupky tak jako ostatní občané. Mohou ovšem také požádat o projednání přestupku parlamentní imunitní výbory.
  • 15. prosince 2004 - Sněmovna neschválila vládní novelu, která měla zrušit doživotní imunitu poslanců a senátorů.
  • 28. ledna 2005 - Senát zamítl novelu ústavy, která měla zrušit doživotní imunitu poslanců a senátorů a jejich přestupkovou imunitu. Předlohu vypracovala skupina unionistických a nestranických senátorů v čele s Janem Hadravou (US-DEU).
  • 9. května 2006 - Pár týdnů před volbami sněmovna schválila omezení imunity poslanců a senátorů. Imunita se měla vztahovat jen na dobu výkonu mandátu.
  • V listopadu 2006 Senát nejtěsnější většinou hlasů sněmovní návrh zamítl a začal projednávat vlastní, přísnější variantu omezení imunity.
  • 19. června 2007 - Senátní návrh na razantní omezení imunity poslanců a senátorů ve sněmovně neuspěl už v prvním čtení. Příslušnou změnu ústavy poslanci vrátili Senátu k dopracování.
  • 6. února 2008 - Sněmovna zamítla senátní návrh, podle kterého měl parlament do budoucna rozhodovat pouze o zatčení svých členů, ne však už o jejich trestním stíhání. Se senátním návrhem tentokrát nesouhlasil ani kabinet Mirka Topolánka (ODS).
  • 13. července 2009 - Vláda Jana Fischera podpořila návrh poslanců Strany zelených omezit imunitu zákonodárců. Poslanci a senátoři by podle zelených měli o imunitu přijít ve všech případech, kdy by překročili zákon. Výjimkou by zůstaly jejich projevy a hlasování v parlamentu. Vláda navíc doporučila, aby se omezení imunity nově týkalo také soudců Ústavního soudu. Návrh pak skončil ve Sněmovně, kde se do konce volebního období nedostal na pořad jednání.
  • 11. září 2009 - Sněmovna a po ní i Senát schválily novelu ústavy, která má umožnit rozpuštění Sněmovny hlasy tří pětin poslanců. Sněmovna však odmítla ostatní navrhované ústavní změny, mj. i návrh poslankyně ODS Evy Dundáčkové na omezení imunity zákonodárců.
  • 17. prosince 2010 - Sněmovna neschválila návrh ústavní novely, která měla omezit imunitu jen na dobu mandátu zákonodárců. Ke schválení návrhu, který předložili lídři koaličních stran ODS, TOP 09 a VV, chyběly hlasy ČSSD, která svou podporu podmiňovala tím, že bude zachována přestupková imunita na jednání zákonodárců související s mandátem.
  • 8. února 2012 - Poslanecká sněmovna schválila předlohu o omezení imunity zákonodárců a ústavních soudců. Novela, kterou v září 2011 schválila vláda, měla zrušit doživotní imunitu a nahradit ji ochranou před stíháním jen po dobu trvání mandátu.
  • 26. dubna 2012 - Senát neschválil zrušení doživotní imunity. Senátoři kritizovali mimo jiné "salámové" úpravy ústavy či to, že návrh neřešil otázku výkonu mandátu v případě odsouzeného zákonodárce.
  • 13. února 2013 - Sněmovna schválila ústavní novelu omezující imunitu zákonodárců a ústavních soudců. Poslanecká novela zástupců všech sněmovních stran, kterou dnes schválil také Senát, ruší doživotní imunitu. Pro novelu hlasovalo 58 senátorek a senátorů, tedy více než potřebná třípětinová většina. Proti byli zástupci ODS, kteří chtěli imunitu omezit ještě přísněji, vztahovat by se podle nich měla jen na projevy v parlamentu.

 

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.