Ivan Fuksa (49)
Vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině, později absolvoval postgraduální studium na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 1990 se angažoval v komunální politice v Příbrami, byl členem zastupitelstva a místostarostou. V letech 2002 až 2006 stál v čele příbramské radnice.
Od ledna 2007 do května 2010 zastával funkci prvního náměstka ministrů financí Miroslava Kalouska (nyní TOP 09) a nestraníka Eduarda Janoty. Krátce po zvolení do Sněmovny v květnu 2010 byl jmenován ministrem zemědělství, kterým byl do října 2011. V médiích se tehdy spekulovalo o tom, že důvodem jeho odchodu z vlády byla Fuksova příslušnost k protinečasovské opozici v ODS kolem Petra Tluchoře.
Fuksa patřil mezi poslance, kteří se loni postavili vládnímu daňovému balíčku, nakonec rezignoval na poslanecký mandát. Loni v listopadu překvapivě kandidoval na kongresu ODS na předsedu strany proti premiéru Nečasovi; získal hlasy téměř třetiny delegátů. V lednu zasedl do představenstva státního Českého Aeroholdingu. I vládní politici později uváděli, že post v Aeroholdingu byl pro Fuksu odměnou za to, že odchodem ze Sněmovny umožnil existenci vlády.
Jana Nagyová (48)
Původní profesí účetní se kolem politiky pohybuje od roku 1996, kdy se stala sekretářkou v karlovarské krajském sdružení ODS. Od listopadu 1996 působila osm let jako asistentka senátora Vladimíra Kulhánka, působila zároveň jako oblastní manažerka občanských demokratů v Karlových Varech.
Před osmi lety přesídlila do Prahy, kde se stala provozní šéfkou v hlavní kanceláři ODS. Po volbách v roce 2006 si jí tehdejší místopředseda strany Petr Nečas vzal s sebou na ministerstvo práce, kde vedla jeho kancelář.
Ředitelka premiérova kabinetu Jana Nagyová
Do stejné funkce, ovšem na úřadu vlády, zamířila po půlročním intermezzu na ministerstvu obrany Nagyová poté, co se Nečas stal v létě 2010 premiérem.
Údajný velký vliv Nagyové na předsedu vlády se stal opakovaně terčem kritiky nejen v médiích, podle informací tisku se například předloni angažovala kolem výběru nového šéfa České televize a byla i v komisi, jež se pokoušela vybrat nového šéfa Lesů ČR. Letos v lednu vzbudilo pozornost zveřejnění výše odměn, které Nagyová dostává, což Nečas označil za politický útok. Kvůli zveřejnění je stíhám mimo jiné bývalý ředitel rozvědky Karel Randák.
Ondrej Páleník (48)
Původně kariérní voják narozený na Slovensku strávil většinu své aktivní služby u výsadkářů v Prostějově. Jako velitel čety se zúčastnil už zahraniční mise během první války v Perském zálivu, v letech 2004 až 2006 českému kontingentu v Afghánistánu. Má za sebou působení ve spojeneckém štábu v Belgii a od roku 2002 vedl pět let elitní 601. skupinu speciálních sil v Prostějově. V roce 2007 se stal šéfem Vojenského zpravodajství a v čele armádní rozvědky vydržel více než pět let, což je nejdelší funkční období ředitele této tajné služby v novodobé historii.
Oslavy 28. října: prezident Václav Klaus povýšil do hodnosti generálporučíka ředitele vojenského zpravodajství Ondřeje Páleníka.
Loni Nečasova vláda Páleníka z čela Vojenského zpravodajství odvolala, média spekulovala o tom, že jedním z důvodů byl Páleníkův blízký vztah k exministrovi obrany Martinu Bartákovi, který čelí podezření kvůli podezřelým vojenským zakázkám. V listopadu pak zamířil Ondrej Páleník do čela Správy státních hmotných rezerv. Letos se jeho jméno objevilo i mezi možnými kandidáty na ministra obrany.
Petr Tluchoř (45)
Vystudovaný právník je členem ODS od roku 1996, v letech 1999 až 2006 působil v komunální politice v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi. Ve Sněmovně zasedl jako náhradník v roce 2004, od září 2006 řídil poslanecký klub ODS. Jako poslanec se v roce 2010 stal členem správní rady VZP. V květnu 2011 Tluchoř neobhájil funkci předsedy klubu, kterým se tehdy stal Zbyněk Stanjura. Tluchoře před volbou kritizoval premiér a předseda ODS Petr Nečas a vyzval ho, aby nekandidoval.
Petr Tluchoř a Petr Nečas
Na jaře 2011 jej Věci veřejné obvinily z toho, že pomáhal připravovat puč uvnitř jejich strany, což odmítl. Loni se profiloval jako jeden z hlavních vnitrostranických kritiků premiéra Nečase. Na poslanecký mandát rezignoval Tluchoř loni v listopadu podobně jako Fuksa kvůli nesouhlasu s vládním daňovým balíčkem. Po odchodu ze Sněmovny se v médiích objevily spekulace o tom, že Tluchoř zamíří do některé státní či polostátní firmy, nejspíše společnosti ČEZ, to ale on sám odmítl. Začátkem roku řekl ČTK, že pracuje jako konzultant.
Roman Janoušek (44)
Narodil se 3. července 1968 v Praze. Po gymnáziu pracoval jako číšník. Podle médii působil například v hotelu na pražském Tylově náměstí, kde se potkal s některými svými pozdějšími spolupracovníky. V 90. letech vystudoval práva a v roce 2003 získal na Právnické fakultě UK titul JUDr.
Od první poloviny 90. let podnikal. Jádrem jeho aktivit byl palác Blaník na Václavském náměstí, kde se mimo jiné pořádaly protidrogové přednášky. Právě zde se Janoušek seznámil s pozdějším pražským primátorem Pavlem Bémem, který byl před vstupem do politiky známým odborníkem na drogovou problematiku.
Roman Janoušek
O nadstandardních stycích mezi Janouškem a Bémem spekulovala média mnoho let. Loni v březnu zveřejnila Mladá fronta Dnes řadu odposlechů, které byly pořízeny v roce 2007 a na nichž Janoušek hovoří zejména s tehdejším primátorem Bémem. Podle deníku měl Janoušek velký vliv na rozhodování o důležitých obchodech na magistrátu.
Janoušek, který sám sebe před nedávnem charakterizoval jako "politického podnikatele", bývá v médiích označován za jednoho z nejvýznamnějších takzvaných kmotrů s úzkými vztahy zejména na pražské občanské demokraty.
Podle spekulací výrazně finančně podpořil i rodící se stranu Věci veřejné - Janoušek i představitelé strany to vždy popírali.
V minulých letech byl v orgánech řady společnosti včetně firmy Ora Print, v níž působil jako šéf představenstva bývalý předseda Věcí veřejných Radek John. Na ni média upozornila kvůli údajně podezřelým zakázkám od Všeobecné zdravotní pojišťovny nebo Lesů ČR. V současné době Janoušek není podle obchodního rejstříku v orgánech žádné společnosti.
Janoušek čelí obvinění v souvislosti s dopravní nehodou z loňského března. Podle žalobce svým autem v opilosti srazil ženu, za což byl obviněn z pokusu o vraždu a z ohrožení pod vlivem návykové látky. Auto, kterým lobbista ženu srazil, patřilo podle deníku Právo firmě Ora Print. Podle deníku to svědčí o tom, že Janoušek zůstal po svém údajném odchodu z firmy v roce 2002 jejím faktickým majitelem skrytým za anonymní akcie.
O Janouška se zajímá také protikorupční policie. Detektivové zkoumají jeho úlohu při prodeji pozemků dopravního podniku na pražské Palmovce a také to, zda nezasahoval do řízení o změnách územního plánu.
Začátkem roku Janoušek postoupil operaci hlavy. Podle informací médií mu lékaři odstranili krevní sraženinu, kterou si způsobil již před rokem při úraze na lodi.
Na dokumenty, které si policie vyžádala od magistrátu, se podívejte ZDE
