„Je to úplně zásadní. Česká republika připustila, abychom byli léta vláčeni po soudech v pozici žalovaných. Byla neustále zpochybňována naše aktivita a tím i celá revoluce. Nás všech se to velmi silně dotýkalo,“ řekl deníku Mladá fronta Dnes (MfD) jeden z bývalých studentů Martin Laštovička.
Snášel musel z brněnské fakulty architektury v roce 1990 odejít. V následujícím roce podal žalobu na ochranu osobnosti, která směřovala proti tehdejším mladým adeptům architektury Jiřímu Slezákovi, Martinu Laštovičkovi a Zdeňku Hirnšalovi. Právě oni se jako studentští vůdci na Vysokém učení technickém v Brně podepsali pod dokument vyjadřující nedůvěru Snášelovi. Jako důvod tehdy uvedli zneužívání politického postavení a „demagogické, arogantní a kariéristické vystupování“.
Případem se opakovaně zabývaly soudy všech stupňů, několikrát to vypadalo, že se studenti skutečně budou muset omluvit. Nakonec ale krajský soud předloni změnil opačný verdikt Městského soudu v Brně a Snášelovu žalobu zamítl. Loni pak Snášel neuspěl s ústavní stížnosti, v níž uvedl, že tehdejší vyjádření studentů pokládá za urážlivé a nepravdivé, snižující jeho vážnost ve společnosti.
O nynějším požadavku studentů bude rozhodovat soud pro Prahu 2, píše MfD. Navrhli text omluvy, v němž by bylo uvedeno, kvůli čemu se spor vedl, a konstatování, že Česko zasáhlo do jejich práva na důstojnost, čest a dobrou pověst.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ministerstvo spravedlnosti poukazuje na to, že za průtahy už byli bývalí studenti odškodněni poté, co v jejich prospěch zasáhl v roce 2005 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Stát tak podle deníku přiznává soudní průtahy, ale odmítá, že by utrpěla pověst či čest studentů.
Studenti v minulosti za svůj přínos pro demokracii dostali Opletalovu cenu Univerzity Karlovy a ocenění rektora brněnské techniky.