Lidovky.cz

Zeman vs. rektoři. Rada řeší i minulost budoucích profesorů. Její hlasování je tajné

Česko

  17:30
PRAHA - Prezidentovo úterní „ne“ třem profesorům opět rozpoutalo debatu, jak důležité jsou morální profily či minulost kandidátů na nejvyšší akademický titul. Vedle odbornosti se totiž posuzují i vlastnosti a minulost jedince, řekl serveru Lidovky.cz bývalý rektor Jiří Zlatuška.

Profesor a bývalý poslanec Jiří Zlatuška. foto: MAFRA - Anna Vavríková

Čistá minulost a neposkvrněný morální profil nepatří, jak říká zákon i vnitřní řády vysokých škol, mezi hlavní požadavky při výběru budoucích profesorů. Podle poslance za ANO Jiřího Zlatušky, bývalého rektora Masarykovy univerzity v Brně, však členové rady mají o uchazečích detailní informace hlavně díky dlouholeté osobní znalosti kandidátů.

Hrad zveřejnil důvody nejmenování profesorů. Ošťádal: nemám potřebu se obhajovat

„Požadovat po vědecké radě, aby odůvodnila, proč se rozhodla, jak se rozhodla, je zvláštní. Vědecká rada totiž hlasuje tajně,“ přiblížil Zlatuška jmenovací anabázi, která předchází profesorskému titulu. Nikdy tak vlastně není jasné, proč někteří kandidáti slyší „ne“ už od komise.

Podobně mluví i Dalibor Štys, někdejší ministr školství Rusnokovy vlády. „Hodnocení morálních principů kandidáta a jeho osobní historie je vždy záležitost konkrétní rady. Nic takového se ale v žádných pravidlech nedočtete,” vysvětluje Štys.

Podle Štyse není výjimečné, že akademik, ačkoli disponuje odbornými předpoklady pro jmenování, raději kandidaturu předem vzdá. „Zažil jsem případy, kdy dotyčný k procesu jmenování raději nepřistoupil, právě proto, že se očekávaly námitky tohohle typu,” poznamenal Štys. Pokud však přeci jen nastane situace, v níž komise a následně vědecká rada probírá tento typ informací, pak by se měla podle Štyse objevit v zápise.

Důvody prezidenta republiky nejmenovat tři profesory

1) V případě doc. Dr. et Ing. Jiřího Fajta, Ph.D. jde o informace týkající se návrhu na vyplácení odměn z komerční sféry generálnímu řediteli Národní galerie, tj. doc. Fajtovi.

2) V případě doc. PhDr. Jana Eichlera, CSc. jde o informace o působení v pozici propagandisty útvarů ČSLA do roku 1979, dále pak v letech 1979 – 1983 na rezidentuře tehdejší Vojenské zpravodajské správy GŠ ČSLA v Paříži jako její kmenový příslušník a v letech 1984 – 1989 pak v pozici hlavního ideologa Hlavní politické správy ČSLA.

3) V případě doc. RNDr. Ivana Ošťádala, CSc. jde o informace týkající se evidence „Agent“ u Státní bezpečnosti. Svazek, včetně vázacího aktu, se zachoval. Dále jde o poskytnutí adresy, v 80. letech, jako „krycí“ pro zasílání korespondence pro Státní bezpečnost ze zahraničí. Zeman ve čtvrtek v souvislosti s tímto důvodem dodal, že  s komunistickou tajnou policií spolupracovala i kandidátova manželka. 

Jak probíhá jmenování profesorů?

Jmenování profesorem probíhá na vysokých školách, které mají akreditovaný doktorský program, v němž se zároveň daný obor podstatný pro jmenování vyučuje. Akreditace je nutná také pro samotné konání řízení ke jmenování profesorem.

V řízení před příslušnou komisí a následně vědeckou či uměleckou radou se prokazuje odborná kvalifikace kandidáta, včetně například publikační činnosti či citování textů kandidáta odbornými médii. Pokud vědecká či umělecká rada doporučí kandidáta ke schválení, předkládá vysoká škola potřebné materiály ministru školství. Profesora nakonec jmenuje prezident republiky.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.