Režie se ujal filmař a divadelník Petr Zelenka, hudbu nastudoval Jiří Štrunc. Na jeviště ND se opět vrátí uznávaná pěvkyně a herečka Soňa Červená, která byla hlavní protagonistkou Březinovy úspěšného hudebního příběhu A zítra se bude..., v níž ztvárnila komunisty popravenou političku Miladu Horákovou.
Perezkuce jako odplata za zázrak
Josef Toufar zemřel 25. února 1950, přesně dva roky po komunistickém převratu, ve státním sanatoriu v Praze na následky předchozího mnohatýdenního mučení. Záminkou k jeho zatčení 28. ledna 1950 byla zvěst o zázraku, o kterém podali zprávu farníci z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti. Podle jejich svědectví se při mši 11. prosince 1949 (a znovu pak o čtrnáct dní později) opakovaně pohnul křížek za farářovými zády. Komunistická Státní bezpečnost tento dodnes nevysvětlený úkaz okamžitě využila pro své tažení proti církvi, která pro ni představovala jednoho z nejsilnějších protivníků. Toufar byl nejprve nařčen z podvodu, později také z homosexuality a pedofilie (děti ke křivým výpovědím donutila Ludmila Brožová Polednová, známá dnes hlavně z procesu s Miladou Horákovou).
Aleš Březina vycházel stejně jako u své předchozí opery o Miladě Horákové z dobových tištěných, zvukových a obrazových dokumentů. Tentokrát je však příběh zasazen do širšího kontextu komunistického pronásledování katolické církve a celkového pohledu na dějiny a další mučednická úmrtí.
Příběhu Josefa Toufara se věnoval také Miloš Doležal ve své knize Jako bychom dnes zemřít měli, která se stala vítězem tradiční ankety Lidových novin Kniha roku.