Obamová ohlašovala vítězství filmu Argo, který pojednává o zajetí amerických diplomatů v Teheránu po islámské revoluci v roce 1979. Írán výběr kritizoval jako nikoli filmové umění, nýbrž politizování filmové tvorby. Kritiku vyvolalo i to, že pro ohlášení byla vybrána první dáma, což nebývá u Oscarů zvykem.
Fars o těchto peripetiích sice chtěla informovat, avšak v souladu s místními zvyklostmi. A na ně byla Obamová nepatřičně odhalená. Íránky se v televizi objevují se zahalenými hlavami i rameny. V případě cizinek je cenzor sice benevolentnější, ale jenom do určité míry. Toleruje například odhalené vlasy. Poněkud volněji se zachází s muži před kamerou, ale i v jejich případě existují hranice, takže třeba v šortkách se mohou objevit jenom sportovci.
Michelle Obamová Oscarech po úpravě íránskou agenturou.
Je-li íránský sdělovací prostředek nucen použít foto, které odporuje místním zvyklostem, nezbývá mu, než se obrátit na editační program Photoshop. Jde-li o film, mohou cenzoři požadovat "zakrytí" herců záběr po záběru nebo je z něj třeba i vymazat.
Film Argo kritizovali i mnozí Íránci, kteří nepatří k bezvýhradným stoupencům své vlády. Považují ho za další příspěvek ke stereotypnímu vykreslování Íránců v negativním světle. Írán chce natočit vlastní verzi o krizi s americkými rukojmími, která trvala 444 dní. Má jít o "patřičnou odpověď" na "historickým událostem odporující" film režiséra Bena Afflecka. Fars k tomu nezapomněla dodat, že "jde o produkci sionistické společnosti Warner Bros".
To, že se do ceremoniálu Oscara, který bývá přehlídkou světa Hollywoodu, "vtěsnala" také Obamová, je kritizováno i v USA. Dle kanadského listu National Post se nelíbí, jak si Obamovi "Oscara zabrali". Server Breitbart.com se domnívá, že první pár státu "překročil červenou hranici propagandy a jejich kult osobnosti nabral špatný směr".
