Příslušný zákon musí být oficiálně schválen ještě v jednom čtení, to je ale zpravidla pokládáno za formalitu, napsala agentura DPA.
Kvůli záměru strhnout bytové domy z dob sovětského vůdce Nikity Chruščova, takzvané „chruščovky“, v posledních týdnech protestovaly tisíce lidí. Kolem projektu, který prosazuje moskevský starosta Sergej Sobjanin, je totiž řada nevyjasněných právních a finančních otázek. Mnozí lidé se navíc obávají, že se budou muset odstěhovat z centra města do věžáků na okraji metropole.
Podle informací rozhlasové stanice Echo Moskvy demonstrovaly i v pátek před dumou několik hodin zhruba dvě stovky lidí. Krátce byl přitom zadržen jeden opoziční politik a tři další účastníci demonstrace. V polovině května dokonce proti zboření „chruščovek“ protestovalo najednou přes 10 000 Moskvanů.
Naděje pro ‚chruščovky‘. Obyvatelé Moskvy mohou hlasovat proti demolici svých domovů |
Ruský prezident Vladimir Putin sice s plány souhlasí, ale sociální neklid v Moskvě mu příjemný není. V příštím roce se uskuteční jak volby moskevského starosty, tak ruského prezidenta.
Projekt počítá se stržením celé čtvrti jednoduchých, převážně panelových staveb z poválečného období Sovětského svazu. Radnice trvá na tom, že budovy jsou příliš zchátralé a zastaralé, zatímco mnoho obyvatel a aktivistů považuje plán za lest, která má uvolnit lukrativní parcely.
  |
Pětipodlažní budovy postavené v 50. a 60. letech minulého století měly vyřešit krizi bydlení. Zbořeno by mohlo být až 8000 domů a nová výstavba má přijít na 2,4 bilionu rublů (téměř bilion korun). Podle některých údajů může bourání připravit o domov až 1,6 milionu lidí, tedy 13 procent obyvatel ruského hlavního města.
