Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Turecké poslankyně oblékly v parlamentu šátek. Poprvé po 90 letech

Evropa

  14:45
Poprvé od roku 1923, kdy vznikla sekulární Turecká republika, usedly turecké poslankyně do parlamentních lavic v šátcích. Čtyři zahalené poslankyně strany premiéra Recepa Erdogana tak učinily v souladu s novým zákonem, který zrušil zákaz nošení muslimských šátků na úředních místech. Dlouho diskutovaný zákon platí v zemi od čtvrtka, opozice se k němu staví zdrženlivě.

Poslankyně Nurcan Dalbudaková (vlevo) a Sevde Beyazit Kacarová se na zasedání parlamentu zahalily do šátku foto: Reuters

Vstup čtyř poslankyň do parlamentu se zakrytými vlasy byl spíše symbolickým aktem. Na jeho pozadí lze nicméně pozorovat širší společenské změny, které pod vedením premiéra Erdogana v Turecku probíhají. Mezi podporovatele současných reforem patří kromě vládní Strany spravedlnosti a rozvoje také část veřejnosti, jež volá po větší náboženské svobodě a demokracii.

Proti opatření se staví například největší opoziční Lidová strana, která ctí hodnoty sekulárního odkazu zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka. Balík reforem kritizuje i část turecké společnosti, jež se obává vzestupu politického islamismu.

Členové největší opoziční strany reagovali na zahalené poslankyně zdrženlivě. Přitom ještě v roce 1999, kdy se na půdu parlamentu pokusila s šátkem na hlavě vstoupit poslankyně Merve Kavakciová, dopadla její přítomnost zcela opačně. Kavakciová musela tehdy budovu za hlasitých verbálních útoků opustit, napsal britský list The Telegraph

Rozsáhlejší reformy

Již dříve Erdogan (jehož manželka na veřejnosti šátek nosí) prohlásil, že pravidlo zakazující státním zaměstnankyním na úřadech a ve školách nosit šátek je diskriminační. "Ženy nosící šátky na hlavách jsou plnoprávnými občankami republiky stejně jako ty, které závoj nenosí," řekl premiér. Zákaz zahalovat si hlavu zůstává nicméně nadále platný pro soudkyně, státní zástupkyně a policistky.

VÍCE ZDE:

Reformy se mimo nošení šátků dotýkají i kurdské menšiny. Na soukromých školách se Kurdové budou moci učit mateřskému jazyku. Pro státní školy však zákaz vyučovat kurdštinu zůstává nadále v platnosti. Na tureckých školách končí také ranní rituál, při kterém žáci povinně recitovali nacionalistickou přísahu Mustafu Atatürkovi ("Otci Turků").

"Současná opatření udržují vyhlídky na pokrok v řadě důležitých vyjednávacích otázek mezi Tureckem a EU," uvítala reformy Evropská komise.

Přístupové rozhovory Turecka do EU však mají k definitivnímu rozhodnutí prozatím stále daleko. Proti vstupu 75milionové muslimské země do Evropské unie vystupuje především Francie, které vadí soustavná snaha Recepa Erdogana o omezení tureckého sekulárního odkazu.

Autor: