Do zahraničního oddělení redakce LN - jako každý pátek - dorazilo nové číslo magazínu The Economist. Mezi zbrusu čerstvými online zprávami jej nezmiňuji pouze kvůli nostalgické náklonnosti k papírovým tiskovinám, ale pro jedinečnou nabídku čtrnáctistránkové analýzy problematických témat současného Turecka a jeho ekonomických i diplomatických vztahů se západním světem.
Turning its back on the West? (Odvrací se (Turecko) od Západu?) zní celotématický titulek analýzy, která kromě historického a hospodářského vývoje velkostátu na pomezí Evropy a Asie nabízí také reflexi aktuální otázky vstupu Turecka do Evropské Unie. Skepticky ladění článek s názvem A fading out European dream: Will Turkey ever join the EU? (Rozplývající se evropský sen: Připojí se někdy Turecko k EU?) se nese ve znamení pochybností o realizaci dlouho projednávaného spojení (uvažováno bylo poprvé již v roce 1959 v rámci spolupráce s Evropským hospodářským společenstvím).
Průzkumy veřejného mínění v zemích EU ukazují u obyvatel v posledních šesti letech nápadný pokles enthuziasmu, týká-li se vstupu Turecka. The Economist připisuje "smůlu" Turků antipatickému postoji Angely Merkelové a Nicolase Sarkozyho - hlav dvou evropských států, které se soustavně potýkají s otázkou přistěhovalectví, zejména z Turecka a zemí Maghrebu. Za největší překážku kladným závěrům vyjednávání však považuje problematiku separatisticky zaměřené turecké části ostrova Kypr. Online verzi článku je možné nalézt zde.
Internetové sociální sítě jako například Facebook či Twitter neslouží jen ke sdílení osobních fotografií a nálad či rozesílání pozvánek na narozeninové oslavy. Stále častěji se podle nich orientují média i političtí činitelé. Nezřídka se zjišťuje, zda ta či ona problematika stojí za širší zájem a diskusi veřejné sféry, právě odezíráním zájmu, jejž konkrétním tématům věnují aktivní uživatelé sociálních sítí. Většina významných zpravodajských serverů již běžně na své "homepage" uveřejňuje zvláštní záložku s názvem ve smyslu "Nejsdílenější v sociálních sítích", "Nejoblíbenější na Facebooku" apod. Podívejme se tedy, které články takovým kolonkám právě vévodí.
Mezi zprávami serveru CNN je na síti Facebook jednoznačně nejsdílenější ta o černém neboli dávivém kašli, který se rozmáhá ve Spojených státech a zvláště pak v Kalifornii, kde na něj od počátku letošního roku zemřelo již deset lidí. Oběťmi tohoto infekčního bakteriálního onemocnění jsou ve všech případech děti do tří měsíců věku, jejichž imunitní systém ještě není s to organismus ubránit. Od 1. ledna bylo s černým kašlem jen v Kalifornii diagnostikováno téměř šest tisíc pacientů, zdravotníci ovšem nadále trvají na tom, že šíření onemocnění lze účinně předejít včasným aplikováním očkovacích vakcín. Celý článek najdete zde.
Čtenáři internetového zpravodajství BBC se svými přáteli zatím nejčastěji virtuálně sdílí článek o hereckém obsazení chystaného filmového snímku Hobbit. Režisér Peter Jackson, který v minulosti proslul zejména třídílnou megalomanskou filmovou ságou Pán prstenů, právě oznámil, že hlavní role Bilba Pytlíka se zhostí devětatřicetiletý britský herec Martin Freeman. "Je inteligentní, zábavný, překvapivý a odvážný… přesně jako Bilbo Pytlík!" nechal se slyšet Jackson. Původní článek čtěte zde.
Nebývalý vkus projevili uživatelé Facebooku, kteří prohlížejí webové stránky listu The New York Times. Nejvíce mezi sebou sdílí odkaz na fotografického průvodce historií newyorského metra. Příjemný vizuální zážitek si dopřejte zde.
Na závěr si mezi stojany dnešní světové trafiky neodpustím vyzdvihnout článek z francouzského listu Le Parisien, jenž mě uvedl přímo do vzpomínek na studijní pobyt v severofrancouzském Lille. Pravděpodobně budu zprávu po Facebooku sdílet s někdejšími zahraničními spolužáky...
Ulice čtvrtého největšího města Francie (včetně té mé) před pěti lety zachvátily - stejně jako ulice většiny francouzských velkoměst - nepokoje vyvolané přistěhovalci převážně maghrebského původu, resp. potomky někdejších přistěhovalců za prací. Výtržnosti, jež trvaly po tři týdny a jež se včetně demonstrativního vymlacování výloh a podpalovaní automobilů, rychle přesouvaly z předměstských sídlišť až do jinak poklidných historických čtvrtí, tenkrát vyvolalo nešťastné úmrtí dvou chlapců z pařížského předměstí Clichy-sous-Bois.
Sedmnáctiletý Zyed Benna a patnáctiletý Bouna Traoré zahynuli po spálení elektrickým proudem ze sloupu vedení, na nějž vylezli, aby se po spáchaném přestupku v honičce ukryli policistům. Byl s nimi ještě třetí mladík, dnes dvaadvacetiletý Muhittin Altun, jehož zranění nebyla smrtelná. Případ, který kromě zděšení rozpoutal velké diskuse o přístupu francouzských policistů k obyvatelům maghrebského původu, stále není u konce. Podle nejnovějších zpráv budou dva policisté, kteří chtěli před pěti lety mladíky zadržet a byli následně vyšetřováni pro neposkytnutí pomoci v ohrožení života, znovu posláni před soud. A to donedávna vše nasvědčovalo spíše zastavení vyšetřování.
Pět let starý případ symbolicky znovu ožívá v době, kdy Francii znovu sužují pouliční rozbroje - tentokrát vyvolané důchodovými reformami -, ale také dlouhodobé problémy s rušením romských osad a vyhošťováním nelegálních přistěhovalců, v době, kdy někdejší "šátkový zákon" o zákazu náboženských symbolů ve státních školách a dalších veřejných budovách nabývá nových rozměrů v úplném zákazu veřejného nošení muslimských oděvů zakrývajících obličej. Původní článek čtěte zde.
