Kritici tvrdí, že návrh postrádá eleganci i invenci. Nevyužil podle nich možnosti, které mu velkoryse nabízelo místo na březích Temže, kde se uprázdnil prostor po uvadající průmyslové zóně.
Jenže v zadání investora, americké vlády, rezonovaly především nároky na bezpečnost. Takže republikánský senátor Jason Chaffetz si podle stanice CNN ještě předloni stěžoval, že vláda plánuje „opulentní stavbu s prosklenou fasádou, která přehlíží bezpečnostní rizika“.
Otázka tedy zní: Je vůbec možné vytvořit projekt, který by dokonale spojoval bezpečnostní i estetické požadavky, aby byli všichni spokojeni?
Nejprve k bezpečnostním opatřením. Architekti museli počítat s odolnými materiály, které dokážou vzdorovat střelám i explozím. K tomu je potřeba stavbu obklopit volným prostranstvím, které ztíží úlohu případným atentátníkům a umožní lépe sledovat prostor v okolí velvyslanectví.
Prosklenou stavbu obklopují vysoké zábrany z ostnatých drátů a betonové bloky, které mají zabránit v průniku případným teroristickým útokům s vozidly naloženými výbušninami. Původně měl prostor okolo ambasády volně rozvíjet tradici anglických parků – to se naplnit nepodařilo.
A teď estetická hlediska. Je pochopitelné, že žádná z těchto bariér stavbě na kráse nepřidá. Namísto křehkých linií převáží strohá a robustní fortifikace. Nic přitažlivého.
V protikladu k tomu stojí tradiční vnímání zahraničních ambasád jako místa prvního kontaktu s příslušnou zemí, kde by měl návštěvník o ní získat pozitivní představy o dotyčné zemi. Stavba tak měla vizuálně ztělesňovat americké hodnoty. Prosklený transparentní plášť měl odkazovat na průhlednost americké demokracie. Jenže betonové panely s tím neladí.
Dosluhující americká ambasáda v Londýně z roku 1957, jakkoli z architektonického hlediska nijak výrazná, zhmotňovala tento emocionální rys zahraničních zastupitelských úřadů v mnohem větší míře. Autorem budovy byl finsko-americký architekt Eero Saarinen, který proslul jako autor známého Gateway Arch, obřího kovového oblouku v St. Louis.
Stará americká ambasáda nudila pravidelně členěnými zdmi s malými okny, její poloha na náměstí Grosvenor v centru Londýna ji plně integrovala do života Londýňanů. Ti oceňovali mimo jiné i fakt, že zde našli kvalitní knihovnu přímo v srdci města.
Nová stavba bezprostřednost postrádá. Přesto se dají chápat důvody, které vedly k tomu, že na úkor estetiky nakonec zvítězila bezpečnostní kritéria. Terčem teroristických útoků byla v roce 1983 americká ambasáda v Bejrútu, počet obětí tehdy dosáhl 63. Později následovaly útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii s 200 obětmi. Není divu, že bezpečnost je pro americké diplomaty na prvním místě.
