"Umožňuje nám to evropské nařízení, takže to musí jít," podotýká Halla. Podle něj je nelogické, že se o přejezdy starají pouze železničáři, ačkoliv jde o křížení kolejí a silnic. Správa železnic přitom udržuje přejezdy do šířky čtyř metrů od osy kolejnice. Majitelé silnic a cest by se proto měli alespoň polovinou podílet na nákladech.
Nadbytečné přejezdy
Halla zároveň přiznává, že finanční nároky mají posloužit také jako páka na samosprávy a sedláky, aby souhlasili s rušením přejezdů. "Dokud nepoužijeme spoluúčast, tak je nedonutíme," uvedl mluvčí. Podle něj je v malých obcích, na polích či v lesích řada přejezdů nadbytečných. "Kde jsou tři vedle sebe, stačil by jeden," dodává.
Není prý přitom pravda, že by přejezd na polní cestě nevyžadoval údržbu. Je třeba se starat například o svršek přejezdu, zajištění výhledu řidiče nebo kolejové obvody zabezpečovacích zařízení.
Inspirace Německem
Podobný postup, jaký plánuje česká SŽDC, zvolili nedávno v Německu. Dva sedláci se například dohodli, že místo dvou přejezdů budou mít jeden společný, což je vyjde levněji. Během roku tak bylo zrušeno na 1200 přejezdů. Železniční přejezdy se v lednu dostaly do centra pozornosti také kvůli tragické bilanci nehod. Začátkem roku zemřelo na železničních přejezdech deset lidí, tedy zhruba čtvrtina celkového počtu takových obětí za celý loňský rok.
Vybavení všech přejezdů světelnou signalizací a závorami by vyšlo na 40 miliard korun.
