Unie se otáčí k zemědělcům zády

Největší část rozpočtu příští rok poputuje na podporu hospodářského růstu, celkem 60,1 miliardy eur, což představuje asi 44,7 procenta veškerých prostředků. Zemědělci naopak dostanou 57,5 miliardy eur, což představuje 42,8 procenta rozpočtu.

Českých zemědělců by se tato skutečnost neměla nijak dotknout. Podle prezidenta Agrární komory Jan Veleby naopak navrhovaná podoba rozpočtu pro nové členské státy zajišťuje nárůst přímých plateb, a to o deset procent. Za omezením výdajů stojí hlavně snížení přímých plateb pro staré členské země, řekl předseda Zemědělského svazu Miroslava Jirovský.

Česko málo čerpá z fondů EU
Česka se sice úpravy rozpočtových kapitol nejspíš nijak nedotknou, ale týká se ho kritika eurokomisařky pro rozpočet Dalii Grybauskaitéové. Ta si dnes postěžovala, že země, které do unie vstoupily v roce 2004 nebo 2007, tedy i ČR, nedostatečně čerpají peníze z fondů EU. "Budu upřímná, dělá mi to starosti," řekla a dodala, že nové členské země nemají jen výhody z čerpání finančních prostředků, ale mají také povinnosti je čerpat ve stanovených termínech.

Do konce letošního roku členské státy musejí vyčerpat všech prostředky z fondů, které měly přidělené pro roky 2004 až 2006. Někteří unijní "nováčci" by měly vyčerpat ještě pětinu až třetinu přidělených peněz. Je to i případ České republiky, která patří mezi státy, jež evropské fondy využívají nejhůře z celé unie. Už nyní je jisté, že Češi se vlastními chybami, mezi něž patří například špatně připravené žádosti či přehnané administrativní nároky českých úřadů, připraví o několik milionů eur. Například město Praha nevyčerpá část finančních prostředků z evropského sociálního fondu.

Na unijní úředníky půjde téměř osm miliard eur
Stejně jako každý rok si více peněz nárokuje často kritizovaná unijní administrativa. V roce 2009 na ni daňoví poplatníci vydají téměř 7,7 miliardy eur, což je o pět procent více než letos. Každoročně nejvíce rostou především výdaje na penze odcházejících evropských úředníků. Zaměstnanci unijních institucí přitom mají v důchodu nárok na zhruba dvě třetiny své mzdy. Zvyšují se ale i prostředky na evropské školy, což je způsobeno rozšiřováním EU. Školní lavice totiž stále častěji plní především děti úředníků z nových členských zemí.