13. září 2015 8:41 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Uprchlíkům pomáhat umíme. I poválečné
Československo dalo azyl tisícům

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 67Diskuse
Mafiánští ozbrojenci kontrolují vstup na molo, kde kotví lodě převážející... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mafiánští ozbrojenci kontrolují vstup na molo, kde kotví lodě převážející... | foto: MAFRA: ANTHONY SUAU
PRAHA Historie ukazuje, že zvládáme pomoc tisícům uprchlíků, i když sami na tom nejsme nejlépe. Zdevastované poválečné Československo například přijalo 12 tisíc Řeků. V roce 1989 přešlo přes tuzemsko 70 tisíc východních Němců za svobodou. Pomáhali jsme ale i na Balkáně. Během válek v 90. letech našlo na našem území bezpečí přes 11 tisíc lidí.

Každá uprchlická vlna je specifická a nejde je spolu jednoduše srovnávat. Server Lidovky.cz se ale přesto podíval do minulosti, aby ukázal, že se umíme postarat během krátké chvíle o tisíce lidí v nouzi.

Česká republika by měla podle Evropské komise přijmout až 4300 běženců. Neměl by to být problém. Od roku 1948 jsme si dokázali poradit i s mnohem větším počtem migrantů.

1948 až 1949 - přijímáme uprchlíky z Řecka

Pár let po konci druhé světové války přijalo tehdejší Československo 12 tisíc Řeků a Makedonců, kteří prchali před občanskou válkou. Neboť v té době se tuzemská ekonomika ještě vzpamatovávala z následků ničivého konfliktu, bylo přijetí migrantů chaotické. Nakonec ale pomohly prázdné domy po vysídlených Němcích. Počet Řeků na našem území se nakonec zvýšil na zhruba 15 tisíc, protože některé děti postupem let vyrostly a založily vlastní rodiny. Podle sčítání lidu z roku 2011 se k řecké národnosti hlásí 2043 lidí.

1948 až 1951 - Češi prchají před režimem

Češi uprchlíky jen nepřijímali, sami prchali před krutým režimem. Během tří let po „Vítězném únoru“ v roce 1948 proběhla první masivní vlna uprchlíků. Za tu dobu, i přes nevůli komunistického režimu, opustilo území Československa přes 25 tisíc lidí. V následujících letech se počet zmírnil na několik stovek za rok. Emigrovat nebylo ale nic snadného. Hranice byly pečlivě chráněny ozbrojenými pohraničníky a ostnatými dráty.

Klement Gottwald

Klement Gottwald

1956 - začátek vietnamská imigrace

Vietnamská imigrace na území Česka probíhala v několika vlnách. Prvních sto dětí dorazilo kvůli válce už v roce 1956. Později jsme přijali zhruba 2000 vietnamských učňů. Zásadním mezníkem byl však rok 1973 kdy vietnamská strana navrhla příchod několika desítek tisíc svých občanů, aby v Československu získali profesní zkušenosti. Podle sčítání lidu z roku 2011 se přihlásilo k vietnamské národnosti zhruba 30 tisíc lidí. Podle průzkumu STEM z roku 2014 by Vietnamec jako soused nevadil dvěma pětinám populace.

Vietnamská tržnice Sapa

Vietnamská tržnice Sapa

1968 - emigrace kvůli okupaci

Vrchol migrace z Československa po druhé světové válce nastal po obsazení republiky vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Tehdy během krátké chvíle prchlo ze země přes 70 tisíc lidí. Odhaduje se, že kvůli komunistickému režimu odešlo za celou dobu přes 200 tisíc občanů, některé prameny dokonce uvádějí i 400 tisíc.

Srpnová okupace1968

Srpnová okupace1968

1989 - uprchlíci z východního Německa

Tisíce východních Němců se v září rozhodly podstoupit velké riziko a díky západoněmeckému velvyslanectví v Praze se pokusily dostat na vysněnou svobodu do Spolkové republiky Německo. Ulice na Malé Straně v Praze zaplnily desítky trabantů a wartburgů. Na rozhodnutí o svém osudu pak čekala na zahradě ambasády nejdříve několik stovek lidí, jejich počet se však za krátkou chvíli rozrostl na několik tisíc.

V listopadu pak nastal masivní přesun. Odhaduje se, že za týden vycestovalo přes Československo z NDR do Spolkové republiky Německo kolem 62 tisíc lidí. Řada z nich volila vlakovou dopravu.

V září 1989 čekaly na německém velvyslanectví v Praze ve svízelných podmínkách tisíce východoněmeckých uprchlíků a právě zde jim tehdejší ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher oznámil, že jejich cesta na Západ je volná.

V září 1989 čekaly na německém velvyslanectví v Praze ve svízelných podmínkách tisíce východoněmeckých uprchlíků a právě zde jim tehdejší ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher oznámil, že jejich cesta na Západ je volná.

1991 až 1996 - válka na Balkáně

Během konfliktu na Balkáně se stala Česká republika bezpečným přístavem pro téměř 11 tisíc uprchlíků. Jednalo se převážně o občany Bosny. Poté, co se situace zlepšila, je Česká vláda začala vracet zpět. V tuzemsku jich ale i tak zůstalo zhruba 1200, neboť dostali povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu.

Na začátku roku 1993 vesnici Kravici vyplenili Bosňáci v čele Naserem Orićem (vlevo na na koni). Zůstalo po nich 49 mrtvých a víc než 80 zraněných.

Na začátku roku 1993 vesnici Kravici vyplenili Bosňáci v čele Naserem Orićem (vlevo na na koni). Zůstalo po nich 49 mrtvých a víc než 80 zraněných.

1999 - pomoc Albáncům

„ČR by mohla přijmout až pět tisíc kosovských uprchlíků,“ prohlásil v roce 1999 po jednání Zemanovy vlády ministr zahraničí Jan Kavan. Podle UNICEF se nacházelo tehdy mimo své domovy v sousedních zemích až 665 tisíc běženců. S velkolepých plánů nakonec ale sešlo a Česko především pomáhalo na postiženém území. Poskytlo desítky milionů na pomoc. Neobvyklé nebyly ani sbírky organizované samotnými občany.,

Češi byli v té době k uprchlíkům mnohem smířlivější. Podle průzkumu z roku 1999 byli čtyři lidé z deseti přesvědčeni o tom, že Česká republika měla přijmout větší počet uprchlíků z Kosova. Třetině dotázaných by dokonce nevadilo, kdyby byl v těsném sousedství jejich obydlí vybudován uprchlický tábor.

2015 - otázka přijetí uprchlíků ze Sýrie

Česko je o poznání bohatší, než bylo před 16 lety. I tak odmítá kvóty na 4 300 válečných uprchlíků. Někteří politici tvrdí, že jich zvládneme jen 1 100. Společnost začala proti uprchlíkům i ostře vystupovat. Podle nedávného průzkumu si až 93 procent lidí si myslí, že by Česko i Evropská unie měla běžence vracet.

Policie byla na příjezd migrantů nachystaná.

Policie byla na příjezd migrantů nachystaná.

Počet žádostí o mezinárodní ochranu od roku 1998 do roku 2013

Data z Českého statistického úřadu prozrazují, že nejvíce žádostí o mezinárodní ochranu v posledních letech čelilo Česko v roce 2001, kdy jich bylo přes 18 tisíc. Z velké části se jednalo o Ukrajince, kterých požádalo o ochranu 4,5 tisíce. Přes 6,5 tisíce žádostí pocházelo i z asijských zemí. Mezi hojně zastoupené národnosti patřili Indové, Gruzínci i Arménci. Azyl však v Česku získal za 15 let jen zlomek lidí. Ze 78 408 žádostí bylo vyhověno jen ve 2241 případech.

jzlJakub Zelenka
  • 67Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.