O mužově vydání rozhodovaly kostarické úřady uplynulé dva roky. "Extradiční žádosti českého ministerstva spravedlnosti vyhověly," informovala mluvčí ministerstva Tereza Palečková.
Muž byl v minulosti jako uprchlý odsouzen za fingované vymáhání dluhu ve výši 46 milionů korun z Peru. Přestože věděl, že jihoamerický stát už České republice nic nedluží, předstíral se svým komplicem, že jde o nedobytné pohledávky.
Vydání velkým úspěchem
O vydání Ponocného do Česka kostarické úřady rozhodly již před časem. Muž však celé řízení prodlužoval opakovanými žádostmi o propuštění na svobodu z důvodu údajné nezákonnosti řízení a rozhodnutí o vydání, kvůli kterým byla navíc několikrát odvolána již domluvená eskorta do ČR.
PSALI JSME |
"Vydání tohoto odsouzeného potvrzuje dlouhodobě dobré vztahy s Kostarikou v oblasti mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech, které se ministerstvu spravedlnosti daří rozvíjet i přesto, že Česko nemá s Kostarikou dvoustrannou smlouvu o vydávání či o vzájemné právní pomoci, " uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
"Jakkoliv se tedy průběh vydání Karla Ponocného může jevit dlouhý, v porovnání s délkou extradic z jiných států Střední a Jižní Ameriky jde o významný úspěch," dodal ministr.
Podrobně o případuPonocný byl zadržen loni v září na základě zatykače Interpolu ve svém bytě na předměstí kostarického hlavního města San José. V Kostarice žil Ponocný údajně od roku 2004 a poté, co uzavřel sňatek s místní ženou, získal i tamní občanství.
Ponocný a podnikatel Anton Murárik byli před několika lety uznáni vinnými z podvodu a dostali po sedmi letech vězení. Kvůli aféře kolem peruánského dluhu rezignoval na funkci náměstka ministra financí Ladislav Zelinka. Ve funkci ředitele odboru mezinárodních finančních vztahů skončil i Ponocný, který pak uprchl do zahraničí. Ponocný a Murárik podle rozsudku po vzájemné dohodě zamlčeli Zelinkovi podstatné informace o skutečném stavu údajného peruánského dluhu vůči ČR. Vymáhal zaplacený dluh Smlouva mezi bolivijskou firmou a ministerstvem financí, za které ji podepsal Zelinka, byla uzavřena v září 2001. Murárik pak podle rozsudku před Zelinkou předstíral, že bolivijská firma vyvíjí slíbené aktivity. Tvrdil mu, že vymožení celého dluhu je nereálné, že Peru by možná dalo jen nějakou symbolickou částku. V dodatku ke smlouvě z roku 2002 tak kvůli tomu byla stanovena vyšší odměna - 95 procent z vymožené částky. Stát dostal ze 43 milionů jen 2,3 milionu Pohledávky vznikly v letech 1979 a 1980, kdy byly republice Peru poskytnuty úvěry a zboží. Všechny věřitele zaštiťovala ČSOB. K vypořádání téměř celé pohledávky došlo podle žalobce už v roce 1996. |
