25. května 2014 20:28, aktualizováno 26. 5 1:01 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Europarlament ovládnou evropští
lidovci, uspěli i nacionalisté

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 25Diskuse
Marine Le Penová, která vede nacionalistickou Národní frontu ve Francii. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Marine Le Penová, která vede nacionalistickou Národní frontu ve Francii. | foto: Reuters
PRAHA Nejsilnější frakcí v novém Evropském parlamentu bude Evropská lidová strana (EPP) sdružující středopravá uskupení, v 751členném zákonodárném sboru bude mít podle dílčích výsledků 212 poslanců. Druhou nejsilnější formací bude sociálnědemokratická Skupina progresivní levice a demokratů (S&D), která se bude moci opřít o 185 mandátů. Oznámil to Evropský parlament.

Třetí skončila Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) se 71 mandáty. Za nimi se umístili evropští Zelení s 55 křesly. Levicová frakce GUE/NGL získala 45 mandátů. O pět méně jich má Evropská konzervativní a reformní skupina (ECR). Euroskeptická frakce Evropa svobody a demokracie (EFD) bude mít 36 mandátů a mezi nezařazenými je 40 poslanců.

Celkem 67 europoslaneckých křesel patří politikům, jejichž strany dosud v europarlamentu nezasedaly a nejsou spojeny s žádnou stávající frakcí. Právě sem nejspíš budou patřit některé z nacionalistických či protievropských uskupení, která v některých zemích unie zaznamenala volební úspěch.

Ve Francii vyhrála nacionalistická Národní fronta
Nacionalistická Národní fronta (NF) Marine Le Penové ve Francii zřejmě vyhrála nedělní volby do Evropského parlamentu. Průzkumy u volebních místností, které zveřejnila francouzská média, jí přisuzují mezi 25 a 26 procenty. Druhé místo v nich obsadil konzervativní Svaz pro lidové hnutí (UMP) přibližně s 20 procenty, vládní socialisté (PS) mají asi o pět procent méně a jsou až třetí.

Pro Národní frontu, stranu s výrazně antievropským a protipřistěhovaleckým programem, je to historický výsledek. Poprvé vyhrála celostátní volby a navíc s jasnou převahou. Místo současných tří europoslanců, z nichž jednou je šéfka strany Le Penová, by strana v případě potvrzení výsledků průzkumů získala v Evropském parlamentu 23 až 25 křesel. Tři nynější europoslanci nejsou členy žádné stávající frakce.

Jako řádný občan se k volbám dostavil i francouzský prezident Francois Hollande.

Le Penová a její strana tak zřejmě těží z roztříštěnosti tradičních pravicových stran, ale především z přetrvávající nízké obliby současné socialistické vlády a prezidenta Françoise Hollanda. Průzkumy před volbami její úspěch předpovídaly.

Národní fronta uspěla i v letošních místních volbách. V minulosti její zakladatel Jean-Marie Le Pen skončil druhý v prezidentských volbách, ale nedělní skóre je největším úspěchem strany za čtyři desetiletí její historie.

S přibližně desetinou hlasů na čtvrtém místě skončila centristická UDI/MoDem, za nimi jsou jen s malým odstupem v průzkumech francouzští Zelení. Levá fronta (Front de gauche) má v průzkumech okolo šesti procent a republikánská Vzhůru republiko! (Debout la Republique) přibližně čtyři.

V přepočtu na europoslanecké mandáty by výsledek průzkumů znamenal pro UMP 18 až 21 europoslanců, pro socialisty 13, menší strany by získaly v parlamentu od osmi do tří zástupců. Průzkumy také ukázaly poměrně vysokou volební účast, pohybující se zřejmě mírně nad 40 procenty.

Eurovolby v Maďarsku vyhrál vládní Fidesz, uspěl radikální Jobbik
Volby do Evropského parlamentu v Maďarsku přesvědčivě vyhrál vládní Maďarský občanský svaz (Fidesz) v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) se ziskem 51,49 procenta hlasů. Koalice pod vedením premiéra Viktora Orbána tak podle agentury MTI získala 12 z celkového počtu 21 europoslanců, o jejichž rozdělení rozhodovali maďarští voliči. Na druhém místě skončilo radikální Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) se ziskem 14,68 procenta, což pro stranu znamená zisk tří křesel v EP.

Kromě kolaice Fidesz-KDNP a Jobbiku budou mít v EP zastoupení také další čtyři strany. Maďarská socialistická strana (MSZP) dostala bezmála 11 procent hlasů, což znamená zisk dvou křesel europoslanců. Rovněž dva poslance v EP bude mít Demokratická koalice. Po jednom europoslanci budou mít Együtt-PM a zelení (LPM).

V belgických volbách vítězí vlámští nacionalisté
Nová vlámská aliance (NV-A) potvrzuje v belgických parlamentních volbách své postavení nejsilnější politické síly v zemi. Po sečtení přibližně poloviny okrsků NV-A, která si přeje větší rozdělení Belgie na vlámskou a frankofonní část, vedla s přibližně 29 procenty hlasů. Belgičané spolu s hlasováním v eurovolbách volí také svůj federální parlament i regionální zákonodárné sbory.

  • Volební účast je v Belgii povinná, hlasovat by tak mělo okolo osmi milionů lidí.
  • Ve volbách do Evropského parlamentu jde v desetimilionové Belgii o celkem 21 poslaneckých křesel.

Ve Vlámsku, tedy na "svém" území, je NV-A vedená starostou přístavního města Antverp Bartem de Weverem ještě silnější, dosahuje zatím na třetinu hlasů. Vlámská aliance má v programu například přeměnu Belgie na konfederaci s velmi slabou ústřední vládou. Ve Vlámsku žije asi 60 procent obyvatel Belgie, ve složitém politickém systému země je NV-A nyní v opozici. V celorepublikových výsledcích jsou za touto stranou na druhém místě křesťanští demokraté (CD&V).

Ve Valonsku, na frankofonní straně jazykové hranice, kde bylo před 20:00 SELČ sečteno výrazně méně okrsků, tradičně vyhrávají socialisté (PS) nynějšího premiéra Elia di Rupa s přibližně 30 procenty hlasů.

Eurovolby ve Finsku vyhrála vládní strana, slaví ale nacionalisté
Nedělní volby do Evropského parlamentu ve Finsku sice zřejmě vyhrála Národní koaliční strana (KOK), velké vítězství ale zřejmě oslaví i nacionalistická formace Praví Finové. Ti doposud měli v europarlamentu jednoho zástupce, nyní z 13 křesel vyčleněných pro Finsko zaujmou zřejmě dvě. Informovala o tom finská televize YLE. Média také zveřejnila odhady z pátečního irského hlasování do Evropského parlamentu, které ukazují na úspěch levicových nacionalistů ze strany Sinn Féin.

KOK v nynějších volbách zřejmě získala podporu 22,7 procenta voličů, což pro jejího volebního lídra a současného ministra pro evropské záležitosti a zahraniční obchod Alexandera Stubba znamená čtyři poslanecká křesla, tedy o jedno více než po volbách v roce 2009.

Velký úspěch ale volby znamenaly pro pravicové radikály z formace Praví Finové. Voliči jim dle propočtů odevzdali 12,8 procenta hlasů, což je o tři procentní body více než před pěti lety. Strana byla ve Finsku považována již v roce 2009 za faktického vítěze eurovoleb, protože její lídr Timo Soini obdržel nejvíce preferenčních hlasů.

Centristické uskupení Finský střed a Sociálně demokratická strana Finska budou mít zřejmě stejný počet poslaneckých mandátů, tedy tři, respektive dva. V europarlamentu zřejmě zasednou jeden zástupce Levicového svazu Finska a jeden poslanec Svazu zelených. Pro ekologickou stranu bude výsledek, pokud se odhady potvrdí, prohrou, neboť dosud měla v evropském zákonodárném sboru dva poslance.

Eurovolby v Řecku zřejmě vyhrála opoziční levice
Nejsilnější politickou stranou v Řecku po nedělní volbách do Evropského parlamentu je podle odhadů opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA), získat by mohla až 30 procent hlasů. Na druhém místě skončila vládní Nová demokracie (ND) a na třetím krajně pravicový Zlatý úsvit. Do europarlamentu se podle všeho dostalo i Panhelénské socialistické hnutí (Pasok), které je koaličním partnerem ND.

  • Řecko bude mít v novém Evropském parlamentu 21 křesel, dosud to bylo 22 mandátů.

Koalice radikální levice získala prvních odhadů 26 až 30 procent hlasů, zatímco vládní ND 23 až 27 procent. Extremistickým nacionalistům ze Zlatého úsvitu dali voliči osm až deset procent hlasů. Pasok zřejmě získal sedm až devět procent odevzdaných hlasovacích lístků.

Volby do Evropského parlamentu v Řecku.

Pokud se odhady potvrdí, bude to pro hnutí SYRIZA výsledek historickým úspěchem, neboť v eurovolbách před pěti lety skončilo s 4,7 procentem hlasů na pátém místě. V Evropském parlamentu má zatím jednoho poslance. Naopak pro ND bude výsledek další porážkou, v roce 2009 činil volební zisk zhruba 32,3 procenta hlasů.

Eurovolby v Německu vyhrály vládní strany, uspěli i euroskeptici
Volby do Evropského parlamentu v Německu vyhrála konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové s 36 procenty hlasů, na druhém místě skončila koaliční sociální demokracie (SPD) s 27,5 procenta hlasů. Ukazují to odhady výsledků, které po uzavření volebních místností zveřejnila televize ARD. Euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD) podle odhadů získala 6,5 procenta hlasů.

Svůj hlas odevzdala i německá kancléřka Angela Merkelová.

Na třetím místě v nejlidnatější zemi Evropské unie skončili podle odhadů Zelení s 11 procenty, postkomunistická Levice získala osm procent. Zástupce do Štrasburku a do Bruselu pošle i liberální Svobodná demokratická strana, která by měla získat tři procenta hlasů. K úspěchu jí pomohlo zrušení pětiprocentního volebního prahu před letošními volbami.

Není ale vyloučeno, že se do Evropského parlamentu dostanou i okrajové německé strany. Německo bude mít v novém parlamentu 96 zástupců, a proto k získání mandátu stačí i zisk mírně nad jedno procento hlasů. Kolem této hranice se podle odhadů pohybují Piráti s 1,3 procenta, Strana ochránců zvířat s 1,1 procenta a krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD) s 0,8 procenta.

V Rakousku zaznamenali úspěch nacionalisté, skončili zřejmě třetí
Nedělní volby do Evropského parlamentu vyhráli podle neoficiálních propočtů lidovci a sociální demokraté, tedy tradiční vládní strany, na třetím místě ale skončili nacionalisté ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ), kteří zaznamenali značný nárůst popularity. Do europarlamentu se dostanou zřejmě také Zelení, napsala agentura APA.

  • Rakouští nacionalisté byli na vrcholu popularity i moci v době předsedy Jörga Haidera, který v roce 2008 zahynul při autonehodě.
  • Po sporech, které po roce 2000 vedly k rozštěpení strany, zájem voličů o FPÖ klesal.
  • Při eurovolbách roce 2004 strana utrpěla zdrcující porážku, když získala pouze 6,33 procenta hlasů. To znamenalo jen jeden mandát z celkových 18 pro Rakousko.

Hlasování podle všeho vyhrála Rakouská lidová strana (ÖVP) s 27,7 procentem hlasů, což by znamenalo ztrátu asi dvou procentních bodů oproti eurovolbám před pěti lety. Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) kancléře Wernera Faymanna zřejmě získala 23,8 procenta hlasů, což odpovídá výsledku z roku 2009.

Pokud se tyto odhady výsledků naplní, budou volby jednoznačným úspěchem pro FPÖ, kteří získali zhruba 20 procent hlasů, což by oproti předchozímu výsledku znamenalo nárůst o více než sedm procentních bodů.

Lidovky.cz, ČTK
  • 25Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz