"Pro zajištění bezpečnosti pacientů má sledování bezpečnosti i po
registraci léku a jeho uvedení na trh zásadní význam," zdůraznil ředitel. V uplynulých pěti letech přijal SÚKL 6810 hlášení, z nich 109 souviselo s úmrtím, 6184 účinků odeznělo v době hlášení a 517 v té době trvalo.
Pokud hlášení potvrdí nepříznivé vedlejší účinky u některého léku častěji nebo v závažnější míře, než se čekalo, mění se text příbalového letáku, omezuje se použití léku, mění se dávkování, lék se váže na recept a ve vzácných případech se stahuje z trhu, popsal další postup ředitel.
Zdůraznil, že k českým pacientům se nedostane lék, který by neprošel rozsáhlým testováním. Počet účastníků studie ale je vždy omezený. V praxi pak může být lék podán i za jiných podmínek, než za jakých byl testován, například ho dostanou nemocní s vyšší citlivostí na účinnou látku.
Lékaři, farmaceuti a další zdravotníci v ČR mají ze zákona povinnost nežádoucí účinky léčivých přípravků hlásit. Tuto možnost mají jako jedni z mála i čeští pacienti, připomněl ředitel.
Ústav podpořil bezpečnost léků, nežádoucí účinky se hlásí na web
PRAHA -
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) spustil dneškem informační kampaň na podporu bezpečnosti léků. Zdravotníci i pacienti mohou hlásit nežádoucí účinky na webu SÚKL, řekl novinářům ředitel Martin Beneš. Uvedl, že loni přišlo 1436 hlášení, z nich 1303 o závažných účincích a 133 o nezávažných. Nejčastěji šlo o kožní reakce a poruchy trávicího a dýchacího ústrojí, nejvíce jich způsobily léky na infekce, cévní a nervový systém a cytostatika.
Potravinové doplňky (ilustrační foto). foto: Shutterstock
