21. listopadu 2016 21:01 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Utajená ‚polokorunovace‘. František Josef I. byl kvůli revoluci ve Vídni uveden na trůn v Olomouci

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Nově objevený „korunovační“ obraz z Olomouce (kol. 1876). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nově objevený „korunovační“ obraz z Olomouce (kol. 1876). | foto: Statutární město Opava, Luděk Peřina,  MAFRA
Lidové noviny k výročí 100 let od smrti Františka Josefa I. přinášejí seriál Češi za císaře pána. První díl seriálu se věnuje průběhu jeho korunovace.

V Čechách málokdo ví, že rakouský císař František Josef I. nebyl „nastolen na trůn“ v hlavním městě Vídni, nýbrž v moravské Olomouci. Vídeňský dvůr totiž musel z hlavního města uprchnout před ničivou revolucí, která vypukla v říjnu roku 1848 a vystrašila dvořany výjimečně násilným průběhem. V doprovodu prchajícího císaře Ferdinanda I. nechyběl ani mladý arcivévoda František, syn arcivévody Františka Karla.

Jeho nástup na trůn se tajně připravoval už před revolucí. Za plánem stála jeho ambiciózní matka arcivévodkyně Sofie, státní kancléř Metternich a kupodivu i císařova manželka Marie Anna. Čekalo se jen na vhodný okamžik. Mladý arcivévoda dosáhl v srpnu 1848 osmnácti let, a i když tento věk nebyl v žádném právním ohledu hranicí plnoletosti, arcivévodkyně Sofie a dvorská kamarila se již předem rozhodly, že císaře Ferdinanda I., který se zdiskreditoval ústavními sliby, přinutí k abdikaci a na trůn nastolí mladého arcivévodu.

Jak František ke svému jménu přišel

Utekl vám začátek?

Předplatné seriálu si můžete objednat na tel. 225 555 533 nebo na internetové stránce www.lidovenoviny.cz/monarchie. V ceně předplatného je i přístup do digitálního archivu Lidových novin, o žádný díl tak nepřijdete.

Ke korunovaci ovšem mohlo dojít teprve poté, co byla poražena vídeňská revoluce a vlády se chopil nový premiér Felix ze Schwarzenbergu. Není pochyb o tom, že ceremoniál „nastolení“ nového císaře probíhal v jeho režii. Ten také budoucímu panovníkovi vymyslel nové jméno, které mělo připomínat nejen tradicionalistického Františka I., ale i reformátora Josefa II. Zrodil se František Josef I.

Na pečlivě připravované události však bylo zvláštní, že měla proběhnout v naprostém utajení. Ministrům, dvořanům a členům rodu bylo jen sděleno, že se mají 2. prosince 1848 na 8. hodinu ranní dostavit do arcibiskupského paláce v Olomouci, aniž jim kdo vysvětlil proč.

Dvořané v předsíni Trůnního sálu arcibiskupského paláce horečnatě diskutovali o tom, jakou důležitou událost jim panovník hodlá oznámit. Po hodině se dveře otevřely a kníže Felix ze Schwarzenbergu je vpustil dovnitř. Zde jim pohnutě oznámil, že jejich novým panovníkem se stal František Josef I. a že mu mají vzdát hold.

Na rozdíl od skutečných korunovací však tentokrát vzdávali hold představitelé úřadů a armády. Na všech zobrazeních ceremoniálu je přitom vidět, že nejdůležitější z nich byli vojáci Windischgrätz a Jelačić. Ceremoniál jako by vyjadřoval, že to jsou hlavně představitelé vítězné armády, kdo má být oporou nového režimu.

Korunovace bez koruny

Co přesně se ale odehrávalo za zavřenými dveřmi Trůnního sálu, je dodnes nejasné. Víme sice, kdo kdy mluvil, jaké byly texty projevů knížete Schwarzenberga i císaře, ale nejasná zůstává otázka, který iniciační akt vlastně představoval symbolické předání vlády novému panovníkovi. Navzdory fantazii některých dobových umělců totiž při obřadu nebyly přítomny korunovační klenoty rakouských dědičných císařů ani žádný církevní hodnostář, který by panovníka pomazal.

Není jasné, zda odcházející panovník vyšel vstříc k mladému arcivévodovi, nebo naopak ten poklekl před sedícím předchůdcem. Z dostupných dokumentů se ale zdá, že jediným iniciačním aktem bylo požehnání bývalého panovníka Ferdinanda I. Při obřadu totiž očividně nedošlo ani k usednutí na trůn, takže nešlo o nástup na něj ani o nastolení, jak se často tvrdí. Šlo jen o „korunovační“ požehnání.

Za zvážení stojí i fakt, že nového císaře nekorunoval arcibiskup, ani jiný církevní hodnostář, nýbrž předchozí císař a příbuzný. Vypadalo to, jako by dědiční rakouští císařové měli v úmyslu neuznávat žádnou vyšší moc, nýbrž spravovat vládu doslova vlastními silami. František Josef také žádnou řádnou císařskou korunovaci nikdy neabsolvoval, ačkoliv oktrojovaná ústava ji předpokládala. V titulatuře se označoval za panovníka „z boží milosti“ a tato legitimizace jeho moci mu zcela stačila.

Ačkoliv se císař i jeho premiér Schwarzenberg ve veřejných manifestech zavázali, že budou chránit ústavu, při první příležitosti František ústavu zrušil a vládnul dál jako absolutní dědičný císař rakouský. Radikální olomoučtí studenti jej tak dobře odhadli už v dobách korunovace, když na manifestech vylepených v ulicích 2 .prosince 1848 přepisovali jeho jméno z Franze na Fraze. Překřtili tak Františka Josefa I. na fracka Josefa I.

Lidové noviny
  • 3Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz