V roce 1994 navštívila neznámá cizinka z Izraele českokrumlovský městský úřad s jedinou prosbou. Chtěla si zapůjčit klíč od zdevastované židovské synagogy. A důvod? Údajně má s sebou odborníka, který pořídí dokumentaci, na jejímž základě by mohly některé židovské organizace přispět na obnovu této památky. Příslušný úředník klíč bez problémů vydal. Co také ukrást v budově, která za komunistů sloužila jako sklad? Jak se ale ukázalo, tahle chybná úvaha možná připravila stát o významnou kulturní památku.
„Ženu už nikdo nikdy v Krumlově neviděl a ve stěnách synagogy zůstalo několik vybouraných otvorů, za nimiž byly otevřené tajné schránky,“ říká Ruth Hálová, která jako jedna z mála členů krumlovské židovské komunity přežila za druhé světové války holokaust a nyní se snaží přispět k obnově kulturního dědictví Židů ve městě.
Podle Hálové dnes nikdo neví, co neznámá cizinka ze synagogy vlastně odnesla. Spekuluje se o tom, že schránky mohly ukrývat vzácnou tóru, zlato, případně umělecká díla nedozírné hodnoty. „Pouze jedna věc je jistá. Ta žena nic nehledala, šla takzvaně najisto,“ tvrdí Hálová.
Tento příběh pouze dokresluje unikátní osud synagogy, která se už brzy může stát dalším z velkých turistických lákadel Českého Krumlova. Českokrumlovský rozvojový fond si totiž budovu postavenou v roce 1910 pronajal na 30 let od pražské židovské obce s tím, že v ní vytvoří jakýsi krumlovský dům paměti, zaměřený zejména právě na osud krumlovských Židů.
Zprovoznění objektu bude stát přes čtyři miliony korun, celková rekonstrukce ale bude ještě nákladnější. S pomocí peněz z českých i evropských zdrojů by synagoga měla už v roce 2008 znovu fungovat jako církevní a kulturní stánek, koncertní sál i muzeum zároveň. „Místní synagoga je totiž jedna z mála staveb tohoto typu, která přečkala období světových válek i komunismu,“ zdůvodnil rozhodnutí budovu rekonstruovat ředitel Českokrumlovského fondu Miroslav Reitinger. Expozice v synagoze by podle něj měla poukázat nejen na utrpení Židů během druhé světové války, ale i na dějinné paradoxy spojené s osudem židovských památek.
Sklad divadelních kulis
Ačkoliv krumlovská synagoga nebyla na rozdíl od jiných zbourána, sloužila za války jako klubovna mládežnické organizace nacistů Hitlerjugend, po válce zase jako křesťanský kostel amerických vojáků a modlitebna Československé církve husitské.
Po roce 1968 vytvořili městští úředníci ze synagogy sklad kulis z barokního divadla. Tajné schránky ve stěnách však neobjevili ani nacisté, ani komunisté. „Těžko už zjistíme, co v těch schránkách vlastně bylo. Pro nějakou maličkost by je ale nikdo neotevíral,“ uzavírá jeden z příběhů českokrumlovské synagogy Ruth Hálová.
