Moderní doba s sebou přináší nové hříchy, shodli se představitelé katolické církve a rozhodli se rozšířit 14 století starý seznam těžkých hříchů.
Prvním, kdo vytvořil seznam sedmi smrtelných hříchů, byl papež Řehoř I. okolo roku 600 n. l. Patří mezi ně pýcha, závist, smilstvo, hněv, obžerství, nenávist a lenost.
O nové podobě hříchu ve věku globalizace mluvil v rozhovoru pro vatikánský deník L’Osservatore Romano biskup Gianfranco Girotti z Apoštolské Penitenciatury. Tato vatikánská instituce „dohlíží“ na zpovědi. Podle Girottiho hříchy 21. století souvisí především s „nezastavitelným procesem globalizace“. „Boha neurážíte, jen když kradete, rouháte se nebo když zatoužíte po sousedově manželce.“
Boha urážíte i ničením životního prostředí, morálně pochybnými vědeckými pokusy nebo schvalováním manipulací s geny, které mění DNA nebo ničí embrya.
Zatímco v minulosti byly hříchy spíš individuální záležitostí, dnes se z nich podle Girottiho stává společenský problém. Podle učení katolické církve jsou smrtelné hříchy vážným porušením Božích zákonů. Pokud hříšník svých špatných skutků nelituje a neučiní pokání, zůstane po smrti jeho duši brána nebeská uzavřena.
Smrtelnými hříchy jsou podle Girottiho i užívání a prodávání drog či sociální nespravedlnost, která způsobuje chudobu, a „přílišné hromadění majetku několika osobami“. Smrtelnými hříchy i nadále zůstávají interrupce, které „urážejí důstojnost a práva žen“ a pedofilie, která se nevyhnula ani samotné církvi a ukázala tak na její „lidskou a institucionální slabost,“ řekl Girotti.
V závěru setkání kněží, které se pravidelně koná v postní době, promluvil v pátek i papež Benedikt XVI. o stále slábnoucím zájmu věřících o zpověď, při níž své hříchy svěřují knězi. Ten jim pak z božího pověření uděluje rozhřešení. Podle studie Katolické univerzity v Miláně přestalo šedesát procent italských katolíků chodit ke zpovědi. Třetina z nich si totiž myslí, že nepotřebují kněze jako prostředníka mezi nimi a Bohem. Pětina se cítí nepříjemně, když mají mluvit o svých hříších s jinou osobou.
Prvním, kdo vytvořil seznam sedmi smrtelných hříchů, byl papež Řehoř I. okolo roku 600 n. l. Patří mezi ně pýcha, závist, smilstvo, hněv, obžerství, nenávist a lenost.
O nové podobě hříchu ve věku globalizace mluvil v rozhovoru pro vatikánský deník L’Osservatore Romano biskup Gianfranco Girotti z Apoštolské Penitenciatury. Tato vatikánská instituce „dohlíží“ na zpovědi. Podle Girottiho hříchy 21. století souvisí především s „nezastavitelným procesem globalizace“. „Boha neurážíte, jen když kradete, rouháte se nebo když zatoužíte po sousedově manželce.“
Boha urážíte i ničením životního prostředí, morálně pochybnými vědeckými pokusy nebo schvalováním manipulací s geny, které mění DNA nebo ničí embrya.
Zatímco v minulosti byly hříchy spíš individuální záležitostí, dnes se z nich podle Girottiho stává společenský problém. Podle učení katolické církve jsou smrtelné hříchy vážným porušením Božích zákonů. Pokud hříšník svých špatných skutků nelituje a neučiní pokání, zůstane po smrti jeho duši brána nebeská uzavřena.
Smrtelnými hříchy jsou podle Girottiho i užívání a prodávání drog či sociální nespravedlnost, která způsobuje chudobu, a „přílišné hromadění majetku několika osobami“. Smrtelnými hříchy i nadále zůstávají interrupce, které „urážejí důstojnost a práva žen“ a pedofilie, která se nevyhnula ani samotné církvi a ukázala tak na její „lidskou a institucionální slabost,“ řekl Girotti.
V závěru setkání kněží, které se pravidelně koná v postní době, promluvil v pátek i papež Benedikt XVI. o stále slábnoucím zájmu věřících o zpověď, při níž své hříchy svěřují knězi. Ten jim pak z božího pověření uděluje rozhřešení. Podle studie Katolické univerzity v Miláně přestalo šedesát procent italských katolíků chodit ke zpovědi. Třetina z nich si totiž myslí, že nepotřebují kněze jako prostředníka mezi nimi a Bohem. Pětina se cítí nepříjemně, když mají mluvit o svých hříších s jinou osobou.
| Sedm smrtelných hříchů pro 21. století |
| K novým formám hříchu řekl biskup Gianfranco Girotti, ředitel Apoštolské Penitenciatury, že dnes existuje hříšné jednání v oblastech týkajících se individuálních i společenských práv. Jde především o oblast bioetiky, kde nemůžeme popřít, že dochází k porušování základních práv podstaty člověka při různých experimentech a genetických manipulacích, jejichž výsledky nemůžeme předvídat a mít pod kontrolou. * genetické manipulace * provádění experimentů na lidech * znečišťování životního prostředí * přispívání k sociální nerovnosti * přispívání k chudobě jiných * život v nadměrném bohatství * obchodování s drogami a jejich užívání |
