Největším pronásledováním jsou postiženi turečtí novináři, kterých je nyní za mřížemi 49. Následuje Írán s 45 vězněnými žurnalisty a Čína, kde je ve vězení 32 novinářů. Devatenáct z nich se hlásí k tibetské či ujgurské menšině.
Mezi nejčastější obvinění, jímž vězňové z řad novinářů čelí, patří terorismus, vlastizrada a podvracení státu. V případě Turecka jsou tyto zločiny v zákonech formulovány natolik obecně, že úřadům umožňují snadný postih nepohodlných osob. Turecké úřady zprávu Výboru na obranu novinářů (CPJ) nekomentovaly.
Většina z 232 vězněných novinářů jsou reportéři domácích médií, nikoli zahraniční zpravodajové. Ti jsou na seznamu uvězněných pouze tři, uvedl CPJ. Seznam neobsahuje jména žurnalistů, kteří byli během roku zadrženi a pak propuštěni, ani těch, na jejichž věznění se podílejí "nestátní organizace", například kriminální gangy či povstalecké jednotky.
Loni žebříčku 'vévodil' Írán
Mezi státy nejrizikovější pro bezpečnost novinářů řadí CPJ v letošní zprávě rovněž Eritreu, Sýrii, Vietnam, Ázerbájdžán, Etiopii, Uzbekistán a Saúdskou Arábii. Poprvé od roku 1996 není například na seznamu států věznících novináře Barma, která letos propustila na svobodu posledních 12 vězněných žurnalistů.
V loňské zprávě CPJ evidoval 179 novinářů uvržených do vězení, z nichž nejvíc - třiačtyřicet - bylo vězněno v Íránu.
