Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Ve volbách Evropu překvapili piráti a extremisté

Slovensko-cest

  10:00
ŠTRASBURK/PRAHA - Voliči zemí sedmadvacítky odevzdali svůj hlas ve volbách do Evropského parlamentu (EP) velice často vládních stranám, méně již opozičním kandidátům. Úspěch zaznamenali také extremistické strany, především v Maďarsku, Británii, Nizozemsku a Rakousku. O euroskeptické strany naopak voliči velký zájem neprojevili. Velkým překvapením byl zisk mandátu švédské Pirátské strany, podporující volnější autorská práva.

Předseda Pirátské strany Rick Falkvinge (vlevo) a její místopředseda Christian Engstrom. foto: ČTK

V Německu vyhrála strana kancléřky Merkelové, v Polsku premiéra Tuska
Volby do EP vyhrála v Německu Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Spolu se sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU), která do voleb nastoupila pouze v Bavorsku, získali konzervativci přes 38 procent hlasů a zhruba sedmnáctiprocentní náskok před sociální demokracií (SPD).

Kromě stran křesťanského bloku a SPD, které spolu na spolkové úrovni tvoří vládu velké koalice, se do EP dostali také liberální FDP, Zelení a postkomunistická Levice.

Evropský parlament - složení 2009

V Polsku podle vyhrála eurovolby vládní liberální Občanská platforma. Pravicová Občanská platforma získala 45,3 procenta hlasů. Jako druhá skončila opoziční strana Právo a spravedlnost, které dalo hlas 29,5 procent voličů.

Třetí místo ve volbách do Evropského parlamentu patří podle předběžných výsledků postkomunistické levici, která získala 12 procent hlasů. Potřebnou pětiprocentní hranici překročili v Polsku ještě lidovci, kteří obdrželi 7,9 procenta hlasů.

V Litvě, Finsku a Francii vyhrála vládní strana
Vítězem voleb v Litvě je vládní Vlastenecký svaz - Litevští konzervativci (TS-LK) premiéra Andriuse Kubiliuse. Zisk 25,69 procenta hlasů mu vynesl čtyři křesla v EP, čímž zdvojnásobil své dosavadní zastoupení v tomto sboru. Druzí skončili sociální demokraté (LSDP), kteří díky 19,06 procentu hlasů pošlou do EP tři poslance.

Ve Finsku vyhrála vládní Národní koaliční strana (KOK) s 23,2 procenty hlasů. Za skutečného vítěze ale tamní média označují nacionalistickou formaci Praví Finové, která získala 9,8 procenta hlasů a její lídr Timo Soini obdržel nejvíce preferenčních hlasů.

Významného vítězství dosáhla také francouzská vládní pravice s velkým náskokem 28,5 procenta hlasů před ostatními stranami. Opoziční socialisté se propadli k 16 procentům a dělí se tak o druhé místo s druhými velkými vítězi voleb - Zelenými. Pro největší opoziční stranu jde o drtivou porážku - v předchozích volbách před pěti lety obdržela 29 procent hlasů.

Rakousko volilo lidovce a socialisty, Španělsko opoziční lidovce
Vládní lidovci (ÖVP) s 29,7 procenty vyhráli v Rakousku před sociálními demokraty (SPÖ), kteří získali 23,8 procent. Obě strany velké koalice ale oproti eurovolbám před pěti lety zaznamenaly úbytek hlasů. Polepšili si naopak rakouští euroskeptici, jak Seznam Hanse-Petera Martina ziskem 17,9, tak zejména krajně pravicová Svobodná strana Rakouska (FPÖ) ziskem 13,1. Do EP se dostali také Zelení s 9,5 procenty hlasů.

Vítězem voleb do EP ve Španělsku se podle předběžných výsledků stali opoziční lidovci (PP), kteří získali 42 procent hlasů respektive 23 křesel v EP. Vládní socialisté (PSOE) dosáhli na 39 procent hlasů a 21 křesel z celkem 50.

Ve Velké Británii uspěli i extrémisté, v Irsku měl Ganley smůlu
Xenofobní Britská národní strana (BNP) získala v nynějších volbách do EP dvě křesla.  Výsledky eurovoleb potvrzují hluboký propad vládní Labouristické strany a posilování malých stran. Výsledky potvrzují propad vládních labouristů o sedm procent oproti minulým evropským volbám. Ve Walesu za posledních skoro sto let zvítězili poprvé s 21 procenty konzervativci. Labouristé se tam propadli o 12 bodů na 20 procent.

BNP, kterou je označována v britských médiích za rasistickou a extrémistickou, zatím získala několik míst v místních volbách, ale v evropských volbách se dosud neprosadila. Podle ministra zdravotnictví Andyho Burnhama je historický zisk BNP "smutným okamžikem". Vítězný kandidát BNP Andrew Brons po svém zvolení prohlásil, že hodlá bojovat "za svobodu od diktatury Evropské unie".

Jako druhý europoslanec BNP vstoupí do EP šéf formace Nick Griffin. Ten už v neděli prohlásil, že Velká Británie je "křesťanskou zemí a islám není vítán, protože islám a křesťanství, islám a demokracie, islám a práva žen nejdou dohromady".

Irská vládní strana Finna Fáil utrpěla porážku. Jak vyplývá z odhadů, opoziční Fine Gael údajně získala ve volbách do europarlamentu 30 procent hlasů. Poprvé by tak předstihla Fianna Fáil s 23 procenty voličů.  Odpůrce Lisabonské smlouvy Declan Ganley se do EP nezískal potřebné procento hlasů, aby v EP získal mandát.

Maďarsko dalo extremistům 15 procent hlasů, Slovensko si získal Fico
Pravicový maďarský Svaz mladých demokratů - Maďarský občanský svaz (Fidesz-MPP) zvítězil v Maďarsku. Fidesz získal 56,37 procenta hlasů a obsadí v EP 14 křesel. Vládní maďarští socialisté (MSZP) získali podle úplných předběžných výsledků 17,37 procenta hlasů, což jim stačí na čtyři poslanecká místa. 

Největším překvapením se ovšem stal výsledek extremistického Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Strana vyznačující se ostrou protiromskou rétorikou a získala 14,77 procenta hlasů a je třetí nejúspěšnější stranou.

Jobbik sám se považuje za euroskeptickou stranu protestující proti imigraci. Jeho kritici ovšem toto hnutí označují jako rasistické a antisemitské. Strana mimo jiné volá po přísných trestech za drobnou romskou kriminalitu a v minulosti vyvolávala napětí také v maďarsko-slovenských vztazích.

Eurovolby na Slovensku vyhrál vládní Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica. Do EP se ještě těsně dostala koaliční Slovenská národní strana Jána Sloty.

Švédsko překvapilo
Švédská Pirátská strana podporující bezplatné stahování hudby, filmů a počítačových her z internetu, se stala ve Švédsku největším překvapením voleb do Evropského parlamentu. Kuriózní strana totiž podle průzkumů odvolivších Švédů získala 7,4 procenta hlasů a dostane se tak do EP.

Vítězem se ovšem stali opoziční sociální demokraté s 25 procenty hlasů, o něco více než v minulých volbách do EP v roce 2004. Na druhém místě byla vládní konzervativní MSP, umírněná koaliční strana se ziskem 18,5 procenta hlasů.

Itálie volí Berlusconiho, Malta a Řecko mají jasného vítěze
V Itálii zvítězilo konzervativní seskupení současného italského premiéra Silvia Berlusconiho Lid Svobody (PDL) s 34,7 procenty hlasů. Na druhém místě se umístila opoziční Demokratická strana (PD) se ziskem 26,5 procent. Za velkého vítěze eurovoleb se označuje Berlusconiho spojenec Liga severu (LN), jejíž protiimigrační politiku se rozhodlo tentokrát podpořit 10,9 procenta italských voličů.

Z voleb vyšla na Maltě vítězně opoziční Maltská labouristická strana (MLP), která získala 54,77 procenta hlasů. Vládnoucí Nacionalistickou stranu (PN) podpořilo 40,49 procenta voličů.

V řeckých eurovolbách vládní novou demokracii porazilo opoziční Panhelénské socialistické hnutí

V Bulharsku, Slovinsku a Dánsku vyhrála opozice
V Bulharsku jasně zvítězila opoziční strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), která tak uštědřila porážku vládním socialistům. Zastoupení v EP si udrží také protievropská nacionalistická strana Útok. Opoziční GERB sofijského starosty Bojka Borisova získal 26,15 procenta hlasů a zajistil si tak pět křesel v Evropském parlamentu. Vládní Bulharská socialistická strana (BSP) obdržela 18,87 procenta hlasů a bude mít v EP
čtyři zástupce.

Dánská sociální demokracie se stala vítězem místních eurovoleb se ziskem 21,5 procenta hlasů, tudíž čtyřech mandátů v EP. I tak to je ale ztráta jednoho křesla, dosud měli sociální demokraté pět europoslanců. Vládní liberálové si zachovají tři křesla ziskem 20,2 procenta hlasů, zatímco jejich konzervativním spojencům zůstává jediné eurokřeslo, které si pojistili ziskem 12,7 procenta hlasů.

Extremistická Dánská lidová strana zdvojnásobila své zisky a oproti dosavadnímu jednomu bude mít v EP nyní dva europoslance. Od minulých voleb si polepšila o 8,5 procenta hlasů a získala nyní 15,3 procenta.

Ve Slovinsku vládní sociální demokraty premiéra Boruta Pahora porazili opoziční pravicová Slovinská demokratická strana.

Na řeckém Kypru a Portugalsku volili také opozici
Na řecké části Kypru, kde se na rozdíl od turecké části eurovolby konají, zvítězilo těsně opoziční pravicové Demokratické shromáždění (DISY) nad Pokrokovou stranou pracujícího lidu (AKEL) prezidenta Demetrise Christofiase.

DISY obdrželo 35,65 procenta hlasů a obsadí dvě ze šesti křesel, která jsou v EP určená pro tento ostrov ve Středozemním moři. AKEL bude mít rovněž dva mandáty při zisku 34,9 procenta hlasů. Zbývající dvě křesla si zajistily Demokratická strana (DIKO) a Hnutí sociálních demokratů (EDEK).

V Portugalsku uspěla opoziční Sociálnědemokratická strana (PSD), která tak uštědřila porážku vládní Socialistické straně (PS). Zatímco formace premiéra Josého Sócratese získala 26,58 procenta hlasů, pro jejího rivala se vyslovilo 31,68 procenta voličů.

Pro PSD to znamená zisk osmi mandátů, PS o jeden méně. Za hlavního vítěze portugalská portugalská média nicméně označují Levicový blok (BE), který sdružuje radikální levicové strany a nestraníky.

V Belgii vyhráli Vlámové na plné čáře, v Lucembursku a Nizozemsku vyhrála vládní strana
V Nizozemsku se vítězem stala křesťanskodemokratická CDA premiéra Jana Petera Balkenendeho, s 20 procenty získala pět křesel v EP.Protiimigrantská Strana pro svobodu (PVV) získala 16,9 procenta hlasů, což znamená čtyři křesla. Koaliční a donedávna ještě druhá nejsilnější Strana práce (PvdA) se propadla až na třetí místo se ziskem 12,2 procenta hlasů, za něž získala tři europoslanecká křesla.

Za Nizozemsko přitom do Evropského parlamentu proniklo osm politických stran, což je jeden z nejvyšších počtů v EU. Překvapivě výrazně uspěla například formace Demokraté 66, jejíž členové sami sebe označují za radikální demokraty a žádají například reformu volebního systému

V belgických volbách podle očekávání zvítězila vlámská křesťanskodemokratická strana CD&V před další vlámskou stranou liberální Otevřenou VLD. Třetí místo patří extremistické a rovněž vlámské straně Vlámský zájem, která však v porovnání s předcházejícími citelně ztratila, stejně jako podobně radikální frankofonní Front National.

Nejlépe postavenou stranou, která zastupuje zájmy valonské části obyvatelstva, jsou jako obvykle socialisté se zhruba deseti procenty hlasů, přičemž od třetího Vlámského zájmu je dělí jen poměrně málo hlasů. Díky specifickému rozdělení země však socialisté získali tři europoslanecká křesla, zatímco extremisté z Vlámského zájmu jen dvě. Po třech křeslech získali i zástupci CD&V a Otevřené VLD za 15,13 procenta respektive 13,02 procenta odevzdaných hlasů.

V sousedním Lucembursku zaznamenala podle očekávaní jasné vítězství vládnoucí Křesťanská sociální lidová strana (CSV) premiéra Junckera.

Rumunskou europoslankyní bude prezidentova dcera, v Estonsku vyhrála středová strana, v Lotyšku pravice
V Estonsku volby vyhrála opoziční Estonská strana středu (EKK) s 26 procenty a třemi mandáty, zatímco vládní Reformní strana (RE) s 11 procenty, Res Publica a Vlast (RPV) se ziskem 12,2 procenta a Sociálnědemokratická strana (SDE) s 8,7 procenty získaly po jednom křesle.

Vítězství v Lotyšsku bylo připisováno pravicovému Občanskému svazu, úspěch na druhém místě slavil i Harmonický střed zastupující ruskou menšinu.

Rumunské eurovolby vyhráli vládní sociální demokraté ve spojení s Konzervativní stranou (PSD-PC) se ziskem 30,8 procenta hlasů. Téměř 30 procent získali rovněž vládní demokratičtí liberálové (PD-L). Opoziční Národní liberální strana (PNL) získala 14,5 procent hlasů. Pro čtvrtý Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku (UDMR) se vyslovilo 9 procent voličů

Do EP se dostala také extremistická Strana Velké Rumunsko (PRM) s 8,7 procenty hlasů a těsně i dcera rumunského prezidenta Elena Basesková, která kandidovala jako nezávislá. 

Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!