Citát: ... o sexu by se mělo s dětmi začít mluvit už kolem šestého roku věku...
ANo, souhlasím. Nerada si beru za vzor --přiznávám, jsem tím už otravná-- zemi musulmanskou, o které si naše Evropa myslí, kterak že je zaostalá a pod diktátem náboženství: ale tam, kde jsme delší dobu přebývali, byli chlapečci obřezáváni převážně před vstupem do školy. Nejpozději těsně před. Takže moc dobře věděli, čím se liší od těch děvčátek a jak to bude v životě důležité; na obřízku se jelo přes město s velkou slávou, chlapeček na oslíku, obklopený v průvodu nastrojenými děvčátky, které přirozeně také věděly, o co jde a že ony jsou vybaveny jinak. Po obřízce se chlapečci svým odborným obvazem chlubili třeba ve vlaku za velkého zájmu a chvály spolucestujících, i mně se stávalo, že na ulici chlapeček vykasal košili( kalhotky v tuto dobu nosit nemohl) a hrdě mě vyzýval " šu madam!" ( koukej, paní !)
Teď přicházím k podstatnému : ty děti odmalička věděly, k čemu to je a jak s tím v budoucnu zacházet a jak to chránit.Kdyby si nějaká dívenka dovolila hazardovat tím svým, jen aby se za to dostala do zahraničí, byla by ocejchována jako prodejné zboží, pro úlohu budoucí manželky a vychovatelky potomstva napropsto bezcenná či dokonce škodlivá. Jistě, byly výjimky( jako je má každé pravidlo), dokonce do té míry, že k porodu přišla panna, což se při různých harašivých hrátkách stát může, ale její hodnota pro rodinu velmi klesla.
U nás je to jaksi převrácené. Tajíme dětem funkce toho, čím jsou vybaveny, ne už pro jejich morální dobro, jak se vymlouváme, ale ke škodě jejich, naší a v důsledcích pak už celé společnosti.Děti to mají vědět a mít na paměti vlastní odpovědnost, co s tím v dospívání i dospělosti budou vyvádět. My si v Evropě myslíme, že islám je diktatura( pozor , sama jsem křesťanka), ale i naše demokratické zákony jsou svým způsobem diktatura: berou jedné části populace nárok na svéprávnost a diskriminačně postihují ze jejich chybný postoj jinou část- nevím , co v konečném výsledku prospěje celé společnosti lépe.
Záverěm vzpomínka na náš pobyt mezi Araby: obřízka je vždycky velká sláva a návštěvníci přinášejí obřezanému peněžité dary; zamešká-li muž obřízku v dětství, dohání ji pak v dospělosti. Když jsme tam byli občas ve finanční tísni,(následkem postupů naší socialistické ambasády), navrhovala jsem jako východisko manželovi obřízku, s tím potěšením navíc, že by mohl zdvíhat potom košili a říkat známým " šu , madam !"(nebyl pro).
ANo, souhlasím. Nerada si beru za vzor --přiznávám, jsem tím už otravná-- zemi musulmanskou, o které si naše Evropa myslí, kterak že je zaostalá a pod diktátem náboženství: ale tam, kde jsme delší dobu přebývali, byli chlapečci obřezáváni převážně před vstupem do školy. Nejpozději těsně před. Takže moc dobře věděli, čím se liší od těch děvčátek a jak to bude v životě důležité; na obřízku se jelo přes město s velkou slávou, chlapeček na oslíku, obklopený v průvodu nastrojenými děvčátky, které přirozeně také věděly, o co jde a že ony jsou vybaveny jinak. Po obřízce se chlapečci svým odborným obvazem chlubili třeba ve vlaku za velkého zájmu a chvály spolucestujících, i mně se stávalo, že na ulici chlapeček vykasal košili( kalhotky v tuto dobu nosit nemohl) a hrdě mě vyzýval " šu madam!" ( koukej, paní !)
Teď přicházím k podstatnému : ty děti odmalička věděly, k čemu to je a jak s tím v budoucnu zacházet a jak to chránit.Kdyby si nějaká dívenka dovolila hazardovat tím svým, jen aby se za to dostala do zahraničí, byla by ocejchována jako prodejné zboží, pro úlohu budoucí manželky a vychovatelky potomstva napropsto bezcenná či dokonce škodlivá. Jistě, byly výjimky( jako je má každé pravidlo), dokonce do té míry, že k porodu přišla panna, což se při různých harašivých hrátkách stát může, ale její hodnota pro rodinu velmi klesla.
U nás je to jaksi převrácené. Tajíme dětem funkce toho, čím jsou vybaveny, ne už pro jejich morální dobro, jak se vymlouváme, ale ke škodě jejich, naší a v důsledcích pak už celé společnosti.Děti to mají vědět a mít na paměti vlastní odpovědnost, co s tím v dospívání i dospělosti budou vyvádět. My si v Evropě myslíme, že islám je diktatura( pozor , sama jsem křesťanka), ale i naše demokratické zákony jsou svým způsobem diktatura: berou jedné části populace nárok na svéprávnost a diskriminačně postihují ze jejich chybný postoj jinou část- nevím , co v konečném výsledku prospěje celé společnosti lépe.
Záverěm vzpomínka na náš pobyt mezi Araby: obřízka je vždycky velká sláva a návštěvníci přinášejí obřezanému peněžité dary; zamešká-li muž obřízku v dětství, dohání ji pak v dospělosti. Když jsme tam byli občas ve finanční tísni,(následkem postupů naší socialistické ambasády), navrhovala jsem jako východisko manželovi obřízku, s tím potěšením navíc, že by mohl zdvíhat potom košili a říkat známým " šu , madam !"(nebyl pro).
