Velká vánoční jízda: Švihlá a nesentimentální

Britské studio Aardman Animations vždycky nabízelo protiváhu k neosobním hollywoodským animovaným vyprávěnkám. Vyprofilovalo se v krátkých příbězích rozšklebených plastelíňáků Wallace a Gromita (kteří mají na svém kontě Oscara) a mile bizarní Ovečky Shaun - a jeho poznávacím znamením se staly osobitý humor a osobní, „ruční“ přístup ke zrádně poddajné matérii: na aardmanovské plastelíně byl totiž patrný každý otisk animátorova prstu.

I aardmani však museli ustoupit tlaku doby: jejich nejnovější projekt, celovečerní komedie Velká vánoční jízda vstupuje i do českých kin jako počítačově animovaná podívaná - a navíc v módním formátu 3D.

Nadělování v hi-tech stylu

Vtipný příběh neodpovídá jen na celkem logický dotaz, jak pohádkový Santa Claus stihne nadělit dárky milionům dětí na celém světě během jediné štědrovečerní noci. Zodpovídá také otázku, jestli se renomovaná evropská společnost specializovaná na klasickou animaci dokáže změnit tak, aby konkurovala takovým progresivním hollywoodským gigantům, jako je Pixar nebo DreamWorks.

Odpověď ani nemůže být jednoznačná. Velká vánoční jízda je nicméně tím nejlepším kompromisem, jakého lze dosáhnout v nedokonalém světě, kde laskavý Santa Claus neexistuje a většina dárků se nakupuje v obchodě. Po krysí komedii Spláchnutej (2006) je Velká vánoční jízda druhým digitálně animovaným projektem studia - a stejně jako ona se nesetkává s takovým diváckým ohlasem, na který byli v Aardman Animations zvyklí. Nízké tržby ovšem v tomto případě - alespoň pomyslně - kompenzují vynikající recenze, jež na vánoční komedii debutující režisérky Sarah Smithové oceňují vtip a inteligenci.

Právem chválí i nápaditost a pečlivost, s jakou aardmanovský tým vytvořil fikční svět pohádkového Santy, propracovaný do těch nejmenších detailů. Zálibná péče je ve filmu věnovaná jak drobným tretkám na psacím stole paní Santové, tak supermodernímu obřímu vznášedlu umožňujícímu tisícům skřítků bleskový, tajný dárkový výsadek do pozemských domácností...

Dostane holčička kolo?!

Zábavu kolem nadělování v hi-tech stylu 21. století vyvažuje příběh Santova dospívajícího syna Arthura, který se navzdory hrůze z výšek a alergii na sníh musí postarat o nápravu přehmatu svého zlenivělého stárnoucího otce. Na rozdíl od neomylné, starosvětské tradice a milujícího srdce totiž chladně vykalkulovaný supermoderní systém vymyšlený Arthurovým starším bratrem Stevem chybuje - a hrozí, že jedna malá anglická holčička nedostane pod stromeček vysněné růžové kolo.

Na to, aby ho před divákovýma očima správně doručili, vymysleli aardmanovští filmaři vyprávění, které je náležitě svátečně dojímavé, ale vyhýbá se sentimentalitě - a současně nerezignuje na osvěžující dávku anglické švihlosti. V tomto směru Velká vánoční jízda zřejmě našla oporu v osobnosti scenáristy Petera Baynhama, jehož smysl pro humor bezpečně nastartovala spolupráce s komikem Sachou Baronem Cohenem (za jehož podvratnou komedii o Boratovi získal dokonce oscarovou nominaci).

Do filmu (kterému v našich zeměpisných šířkách ubírá na půvabu snad jen český dabing) se ovšem povedlo vpašovat i téma souboje tradice s modernitou - což je momentálně i „osobní“ téma celého studia Aardman Animations. Stejně jako v realitě ani v samotném filmu takový souboj samozřejmě nemůže mít jednoznačného vítěze: výtvarný design je snad až příliš líbivý, takže aardmanovské postavičky poprvé v historii přišly o svůj typický „velkohubý“ vzhled. To ovšem pravděpodobně nic nezmění na vašem diváckém potěšení ze zjevně láskyplně provedeného filmu, který - nikoli náhodou - vypráví vlastně hlavně o tom, že dárci mohou mít úplně stejnou radost jako obdarovaní.