Desítka zemí, z nichž osm byly postkomunistické státy, přistoupila k unii 1. května 2004. Od ledna 2007 je členem Bulharsko a Rumunsko. Premiér Mirek Topolánek označil přijetí nováčků, kteří po několik desetiletí žili v totalitě za železnou oponou, za "tygří skok". Zdůraznil, že zatímco obyvatelé starých zemí měli desítky let na to, aby si unijní hodnoty zažili, lidé v nových státech to museli stihnout za pár let.
"Není žádný důvod rozšíření zpomalovat, a to ani kvůli krizi. Možná spíš naopak, protože zvětšení volného trhu je předpokladem odstartování ekonomiky znovu ode dna," řekl Vondra. Zdůraznil, že zveřejněná studie ukázala jednoznačný přínos rozšíření pro všechny členské země.
Rozšíření přineslo prospěch všem
Český premiér uvedl, že rozšíření přineslo prospěch starým i novým státům. Posílilo podle něj výkonnost jejich firem, přispělo ke zvýšení produktivity práce, otevřelo nové trhy, přineslo nové investiční možnosti a zvýšilo adaptabilitu, díky čemuž může sedmadvacítka lépe čelit krizi, vypočítal Topolánek. "Větší Evropa znamená silnější Evropu," řekl. Zdůraznil, že EU stojí na svých hodnotách, ne na institucích.
Kritizoval to, že ze čtyř unijních zásad se naplňují jen dvě. Funguje volný pohyb zboží a kapitálu, ale ne služeb a pracovní síly. Omezení se podle Topolánka přežila a brzdí ekonomický růst i integrační proces. Podotkl, že přestože služby vytvářejí 70 procent hrubého domácího produktu unie a pracují v něm dvě třetiny sil, představují jen pět procent obchodu. Volnému pohybu osob pak brání bariéry ve vstupu na trh práce v některých zemích, nedořešené sociální zajištění či problémy s uznáváním kvalifikace. Jen dvě procenta obyvatel unie pracují v jiném členském státě, upřesnil český premiér.
Větší EU zvládne lépe čelit krizi
Také evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia řekl, že díky rozšíření je EU silnější a má lepší pozici pro to, aby se vyrovnala se světovou hospodářskou krizí. "Velká, spojená Evropská unie může na krizi reagovat lépe než jednotlivé státy," zdůraznil.
Podle komisaře je nicméně třeba, aby unie získala nové nástroje pro řešení krize. Almunia v této souvislosti vyzval k urychlenému přijetí lisabonské smlouvy, která reformuje instituce EU. "Je extrémně nutné, aby tato smlouva vstoupila v platnost co nejdříve. Budeme moci účinněji přijímat rozhodnutí, jež nám umožní vypořádat se s touto krizí," řekl.
Almunia rovněž poznamenal, že se některé nové země budou muset přizpůsobit a nasadit novou zdravější hospodářskou politiku. Členské státy, které dosud nemají společnou měnu, by podle něj měly s ohledem na hospodářské oslabení co nejdříve přijmout euro. Evropská komise je prý připravena takové země při jejich úsilí o vstup do eurozóny podpořit.
Dalšími v pořadí jsou Chorvatsko, Makedonie a Turecko
Podle šéfa Evropské komise José Barrosa nové státy posílily evropský trh a prohloubily v uskupení konkurenceschopnost. "Pomohli jste všem," uvedl Barroso. Rozšíření v roce 2004 označil za "zřejmě největší úspěch evropské integrace". Podle něj by mělo pokračovat. Dodal, že unie má kapacitu dál se rozšiřovat. Kandidáty na vstup jsou Chorvatsko, Makedonie a Turecko. Po nich stojí v řadě další balkánské země.
Barroso zdůraznil, že rozšíření posílilo význam EU i na diplomatické scéně. "Máme větší váhu při mezinárodních jednáních o obchodu nebo o klimatických změnách. Máme lepší pozici, co se týče transatlantických vztahů," řekl.
Za jeden z největších historickým milníků v dějinách unie označil rozšíření Almunia. "Byl to krok ke sjednocení Evropy po dekádách rozdělení," prohlásil. Podle něj dalo přistoupení celkem 12 zemí unii impulz, který vedl ke zlepšení konkurenceschopnosti celé sedmadvacítky.
