Jedná se o první ze dvou smluv, o kterých česká vláda s Američany vyjednává. Tato smlouva řeší například umístění radaru. Zabývá se také tím, kdo přesně tu bude velet, kdo bude zodpovědný za ochranu životního prostředí, ale i tím, kolik přesně bude na základně vojáků.
Tuto Hlavní smlouvu o umístění radaru měla původně americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová podepsat v Praze již začátkem května, nakonec ale nepřijela. Nyní vláda předpokládá, že obě smlouvy by mohly být podepsány společně.
Již dříve se objevila informace, že smlouva zaručí Čechům přednostní ochranu před možným raketovým útokem.
Česká republika by měla přednost před ostatními zeměmi v případě, že by útočilo několik raket najednou. O druhé smlouvě (tzv.
SOFA) se české ministerstvo zahraničí pod vedením Karla Schwarzenberga a američtí vyjednávači ještě dohadují. Ve smlouvě SOFA, která upravuje podmínky pobytu personálu na plánované americké základně v Brdech, zbývá dořešit podle vládních zdrojů už jediný bod – daně. Dohody o radaru, kromě SOFA také takzvaná Hlavní smlouva, by tak mohly být podepsány společně na přelomu června a července.
Vláda chce, aby i parlament obě smlouvy ratifikoval společně. Oznámil to včera premiér Mirek Topolánek. Právě v parlamentu ale vládu čeká těžký boj. Ve sněmovně, kde má vládní koalice jen křehkou většinu 102 hlasů, totiž zatím smlouvy s Američany nemají dostatečnou podporu. Proti jsou totiž kromě levicové opozice i někteří zelení a váhá i lidovec Ludvík Hovorka. Pokud obě komory parlamentu dohody schválí, dostane je k podpisu prezident Václav Klaus.
Radar v Česku odmítá také Rusko. Trvá na tom, aby na základně byli přítomni ruští důstojníci. Čeští politici ovšem připouštějí jen možnost krátkodobých inspekcí.
Podle armádních představitelů s Rusy prý jednají nejen Američané, ale i Češi. Odpor Ruska k radaru podle politického ředitele ministerstva zahraničí Martina Povejšila sice trvá, „rétorika se ale po společných jednáních zmírnila“.
