Pokladní Českých drah prý skupině vozíčkářů odmítla vydat jízdenku, pokud si dopředu nezaplatí zvláštní příplatek za zdržení vlaku ve stanici.
Ten činí 600 korun. „Paní u přepážky řekla, že pokud tento poplatek nezaplatíme, nemůžeme jet,“ popisuje Libor Doležal, ředitel sdružení Domov pro mne. Za cestu tam a zpět dvou skupin vozíčkářů zaplatili o 2400 korun víc.
Sdružení Domov pro mne hodlá podat na postup pokladní Českým drahám stížnost. „Chceme se v této věci obrátit i na ombudsmana,“ dodává Doležal.
Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský se ke konkrétnímu případu vyjadřovat nechtěl. Obecně tento poplatek slouží pro lidi, kteří požadují, aby vlak zůstal ve stanici déle, anebo chtějí zastavit vlak ve stanici, kde obvykle nestaví. „V žádném případě to není pokuta, spíše poplatek za nadstandardní službu,“ vysvětluje.
S tím ale sdružení nesouhlasí. „Není to podle našeho názoru žádná služba navíc, protože jsme jeli ze stanice A do stanice B podle platného jízdního řádu,“ uvádí Doležal. Vozíčkáři připouští, že při nastupování skupiny do některého ze spojů mohlo vzniknout zpoždění do deseti minut. „Pravděpodobně k nějakému zpoždění došlo, ale když se nakládá výprava cyklistů s dvaceti koly, tak se po nich žádný poplatek nepožaduje,“ stěžuje si Doležal. Kdyby skupina vozíčkářů neměla dopředu zaplacený příplatek 600 korun za zdržení vlaku, hrozila by jim jako komukoli jinému za způsobení zpoždění pokuta.
„Poplatek za nepovolené zdržení vlaku je určen pro případ, že někdo blokuje odjezd vlaku, třeba drží dveře. Tento poplatek je několikanásobně vyšší a vybírá ho průvodčí,“ uvádí Šťáhlavský.
Až sdružení podá oficiální stížnost, České dráhy případ prošetří. „Pokud by bylo zjištěno, že v daném případě někdo pochybil, vrátíme částky, které byly vybrány neoprávněně,“ uvedl Šťáhlavský. Následky by si podle něj nesli i ti, kdo pochybili. Samotný příplatek není žádná novinka, nový byl jen přístup pokladní. Povolení zdržení vlaku si mohou cestující zaplatit podle Šťáhlavského možná už od dob první republiky.
Ten činí 600 korun. „Paní u přepážky řekla, že pokud tento poplatek nezaplatíme, nemůžeme jet,“ popisuje Libor Doležal, ředitel sdružení Domov pro mne. Za cestu tam a zpět dvou skupin vozíčkářů zaplatili o 2400 korun víc.
Sdružení Domov pro mne hodlá podat na postup pokladní Českým drahám stížnost. „Chceme se v této věci obrátit i na ombudsmana,“ dodává Doležal.
Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský se ke konkrétnímu případu vyjadřovat nechtěl. Obecně tento poplatek slouží pro lidi, kteří požadují, aby vlak zůstal ve stanici déle, anebo chtějí zastavit vlak ve stanici, kde obvykle nestaví. „V žádném případě to není pokuta, spíše poplatek za nadstandardní službu,“ vysvětluje.
S tím ale sdružení nesouhlasí. „Není to podle našeho názoru žádná služba navíc, protože jsme jeli ze stanice A do stanice B podle platného jízdního řádu,“ uvádí Doležal. Vozíčkáři připouští, že při nastupování skupiny do některého ze spojů mohlo vzniknout zpoždění do deseti minut. „Pravděpodobně k nějakému zpoždění došlo, ale když se nakládá výprava cyklistů s dvaceti koly, tak se po nich žádný poplatek nepožaduje,“ stěžuje si Doležal. Kdyby skupina vozíčkářů neměla dopředu zaplacený příplatek 600 korun za zdržení vlaku, hrozila by jim jako komukoli jinému za způsobení zpoždění pokuta.
„Poplatek za nepovolené zdržení vlaku je určen pro případ, že někdo blokuje odjezd vlaku, třeba drží dveře. Tento poplatek je několikanásobně vyšší a vybírá ho průvodčí,“ uvádí Šťáhlavský.
Až sdružení podá oficiální stížnost, České dráhy případ prošetří. „Pokud by bylo zjištěno, že v daném případě někdo pochybil, vrátíme částky, které byly vybrány neoprávněně,“ uvedl Šťáhlavský. Následky by si podle něj nesli i ti, kdo pochybili. Samotný příplatek není žádná novinka, nový byl jen přístup pokladní. Povolení zdržení vlaku si mohou cestující zaplatit podle Šťáhlavského možná už od dob první republiky.
