Na židovský odboj se po desetiletí v Česku zapomínalo. Přitom právě židovští vojáci a odbojáři měli silné osobní důvody, aby se postavili nacismu se zbraní v ruce. Přišli totiž o své nejbližší, kteří umírali v koncentračních táborech. "V době komunismu byly zásluhy židovských odborářů opomíjeny a teprve v devadesátých letec se na ně začalo upozorňovat," říká historička a autorka výstavy Zlatica Zudová-Lešková.
Výstava posloužila nejen jako memento činů židovských odbojkářů, ale také jako doprovodný program pro otevření Českého centra v Izraeli, kterého se zúčastnil český ministr zahraničí Jan Kohout. "Dobré česko-izraelské vztahy jsou jedním z pilířů české zahraniční politiky," uvedl Kohout. "Je zásadně důležité, že Čechoslováci a Židé bojovali společně," podpořil na dálku v písemném projevu vznik centra premiér Jan Fischer.
Na otevření dorazili i ti, jichž se výstava přímo týká. Viktor Schwarz patřil mezi osvoboditele okolí Osvětimi jako člen Rudé armády. "Komunismus nikdy neřekl, kolik Židů padlo v odboji," posteskl si veterán.
V řadách řadách britské armády bojovalo proti fašistům také Wintonovo dítě: Jiří Kavka. Do letectva narukoval, jen co dovršil osmnáctý rok. "Šel jsem do války jednak proto, že jsem hledal dobrodružství, ale také protože jsme chtěli porazit Hitlera," vzpomíná na válečné časy veterán Kavka, který nalétal přes čtyři sta hodin.
Do Československa se po skončení války vrátil jen na krátko. Odmítavé přijetí doma jej vyhnalo zpět do Británie. "Nebyli jsme žádní hrdinové," říká dnes skromně muž. Přesto připouští, že připomenout zásluhy jeho bratrů je důležité.
