12. listopadu 2015 14:11, aktualizováno  14:17 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Záchrana Schengenu? Závodíme s časem,
přiznal Tusk na summitu o migraci

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 44Diskuse
Předseda Evropské komise Donald Tusk na summitu ve Vallettě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Předseda Evropské komise Donald Tusk na summitu ve Vallettě. | foto: Reuters
VALLETTA Za závod s časem označil ve čtvrtek šéf summitů evropské osmadvacítky Donald Tusk snahu o zachování schengenského prostoru volného pohybu. Na tiskové konferenci po dvoudenním setkání lídrů evropských a afrických zemí k migraci Tusk prohlásil, že základní podmínkou je obnova efektivní kontroly vnější hranice „Schengenu“, bez které podle něj schengenská pravidla nepřežijí.

„Nynější vývoj v Německu, Švédsku a Slovinsku a v dalších zemí ukazuje naprosto jasně, jak velkému tlaku členské země (Evropské unie) čelí,“ prohlásil Tusk, kterého dnes ve Vallettě čeká ještě řízení neformálního jednání prezidentů a premiérů zemí EU právě k migrační problematice.

Německo, které od léta uprchlíky přijímalo, ve středu oznámilo, že je opět podle dublinských pravidel začne vracet do zemí, kde vstoupili na půdu EU. Švédsko, další země, která dosud uprchlíky vítala, spustilo dnes v poledne dočasné kontroly na svých jižních hranicích. A Slovinsko začalo v rostoucím napětí v reakci na desetitisíce přicházejících lidí budovat na hranicích s Chorvatskem zábrany.

„Záchrana Schengenu je závod s časem. Jsme rozhodnuti jej vyhrát. Musíme pospíchat, ale nepanikařit,“ řekl novinářům Tusk.

Předseda Evropské komise Donald Tusk na summitu ve Vallettě.
Italský premiér Renzi (vlevo) se svým belgickým protějškem Michelem a předsedou lucemburské vlády Bettelem.

Kromě reálné obnovy ochrany vnější hranice schengenského prostoru je k tomu podle něj třeba také skutečně uvést do života v EU už dohodnuté další kroky. Patří mezi ně posílení spolupráce se zeměmi původu migrantů a se zeměmi tranzitními, právě tomu se ostatně ve vztahu k Africe věnoval nyní skončený dvoudenní summit v maltské metropoli.

Tusk se ale také zmínil o potřebě realizovat evropský plán přerozdělování migrantů, kteří jsou nyní v Řecku a v Itálii, do dalších unijních států. Proti tomuto záměru stále protestují východoevropské země EU, včetně České republiky, které poukazují na nynější nefunkčnost celého systému. V jeho rámci by mělo být za dva roky přesunuto 160 000 osob, zatím ale změnil život jen desítkám lidí.

Spolupráce a Afrikou

Imigrační úředníci z desítky zemí Afriky mají už v prvních měsících příštího roku začít pomáhat v EU s určováním národnosti a identifikací migrantů tak, aby bylo možné je případně vrátit zpět - to je jedna z 16 prioritních iniciativ společného akčního plánu, na němž se evropští a afričtí lídři ve Vallettě shodli.

Šéf summitů EU Donald Tusk, který jednání do maltské Valletty svolal, ale upozornil také například na společné projekty, jejichž cílem je zvýšení zaměstnanosti v oblastech, odkud se v Africe migranti na cestu vydávají.

Na summitu ve Vallettě nabídla Evropa africkým státům finanční pomoc, vznik příslušného svěřeneckého fondu byl podepsán ve čtvrtek ráno. Žádala ale naopak daleko větší ochotu afrických metropolí spolupracovat a přijímat zpět ty, kdo v Evropě s žádostí o azyl neuspějí.

Akční plán, na kterém se všichni účastníci rozsáhlého jednání shodli, má podle Tuska reagovat na základní příčiny migrace, posílit možnosti legální migrace a pracovní mobility. Jeho cílem je také zvýšit ochranu osob vyhnaných z domovů, bojovat s pašováním lidí a organizovaným zločinem a pokročit právě také v návratech těch, kdo v EU nezískají azyl.

UPRCHLICKÁ KRIZE V DATECH

Výběr hlavních událostí spojených s uprchlickou krizí:

23. dubna

  • Summit EU rozhodl, že unie ztrojnásobí prostředky pro operace agentury pro ostrahu hranic Frontex ve Středozemním moři. O svolání summitu požádala Itálie poté, co u libyjského pobřeží zahynulo asi 1200 lidí při snaze dostat se do Evropy.

26. června

  • Summit EU v Bruselu rozhodl, že uprchlíky (40 000 v Řecku a Itálii) nebude unie rozdělovat na základě kvót, ale na bázi dobrovolnosti. Česká vláda později schválila, že do konce roku 2017 přijme 1500 migrantů. Summit také rozhodl o vzniku zařízení pro přijímání migrantů v hraničních členských státech, které by zajistily rychlou identifikaci a registraci.

13. července

  • Maďarská armáda začala stavět na hranici se Srbskem plot. Dokončen byl v září.

20. července

  • Ministři vnitra EU se neshodli na přerozdělení všech 40.000 žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku.

10. srpna

  • EK schválila zemím zasaženým migrací pro příštích šest let pomoc ve výši 2,4 miliardy eur (64,9 miliardy Kč).

25. srpna

  • Bylo oznámeno, že německé úřady přestávají vůči běžencům ze Sýrie uplatňovat společnou evropskou azylovou politiku a nebudou je vracet do zemí, v nichž poprvé vstoupili na území EU. Místo toho začnou přímo rozhodovat o udělení azylu.

27. srpna

  • Rakousko oznámilo, že policie našla u hranic s Maďarskem a Slovenskem v odstaveném chladírenském voze až 50 mrtvých běženců. Později bylo upřesněno, že mrtvých bylo 71.

31. srpna

  • Německá spolková kancléřka Angela Merkelová označila současnou uprchlickou vlnu, během níž by letos mělo do Německa dorazit podle tehdejších odhadů až 800 000 žadatelů o azyl, jako velkou výzvu. Řekla, že "Německo to zvládne".

3. září

  • Fotografii tříletého syrského chlapce, který se spolu s dalšími uprchlíky utopil cestou z Turecka do Řecka, přineslo na titulních stranách mnoho deníků a serverů.
  • Maďarský premiér Viktor Orbán krizi označil za především německý problém. Německé politiky výrok pobouřil.

9. září

  • Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, oznámil, že evropské země by si měly přerozdělit dalších 120 000 běženců, celkově bych jich tedy mělo být 160 000.
5. září

  • Rakousko a Německo otevřely hranice tisícům uprchlíků, kteří tam zamířili z Maďarska.

13. září

  • Německo oznámilo, že kvůli náporu uprchlíků zavede s okamžitou platností dočasně kontroly na svých vnitřních hranicích, nejprve s Rakouskem.

14. září

  • Rakousko, ČR, Slovensko a Nizozemsko začaly v různé formě obnovovat kontrolní režim na svých hranicích.

15. září

  • Maďarsko uzavřelo hranice se Srbskem. Běženci poté začali masově mířit do západní Evropy přes Chorvatsko.

22. září

  • Ministři vnitra EU jasnou většinou hlasů schválili jednorázové krizové rozdělení 120 000 žadatelů o azyl z Itálie a z Řecka mezi ostatní země unie. Proti se postavilo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo.
29. září

  • Německá vláda schválila právní úpravu, která má urychlit azylové řízení a vracení odmítnutých žadatelů do jejich vlasti a zjednodušit zřizování uprchlických center.

3. října

  • Bavorský premiér Horst Seehofer vyzval kancléřku Merkelovou, aby migrantům dala zřetelně najevo, že kapacity Německa jsou už vyčerpané. O den později Merkelová oznámila, že se nechystá jakkoli omezit právo běženců na azyl, zároveň ale chce, aby celé azylové řízení bylo urychleno.

6. října

  • Turecko varovalo EU, že ze Sýrie by mohly před válkou utéci další až tři miliony lidí. Šéf EK Jean-Claude Juncker následně předložil Turecku akční plán ohledně společného postupu v otázce uprchlíků, který počítá s poskytnutím Turecku do konce příštího roku až miliardy eur na zvládání situace s uprchlíky ze Sýrie a Iráku.

14. října

  • Angela Merkelová čelila na regionální konferenci své CDU tvrdé kritice za svůj postoj k uprchlické krizi. Kancléřka opět prohlásila, že na svém postoji nehodlá nic měnit.

17. října

  • Maďarsko hermeticky uzavřelo poslední otvory v plotu na hranici s Chorvatskem a tím uzavřelo zelenou hranici s Chorvatskem. Uprchlíci se přesunuli ke slovinské hranici.

24. října

  • V Německu vstoupily v platnost nové zpřísněné azylové zákony. Opatření mimo jiné rozšiřují počet takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané nemají na azyl nárok, a to o Albánii, Kosovo a Černou Horu.

28. října

  • Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová oznámila, že Rakousko postaví plot na hranici se Slovinskem. Zdůraznila, že nejde o uzavření hranic a nezmínila ani žádný časový rámec, kdy by měl plot vzniknout.
  • Slovinský premiér Miro Cerar varoval, že jeho země je také připravena okamžitě vybudovat plot na hranici s Chorvatskem.

2. listopadu

  • Rakousko zpřísnilo kvůli uprchlické krizi azylové podmínky.

11. listopadu

  • Německo oznámilo, že začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU.
  • Slovinsko začalo budovat zábrany na hranicích s Chorvatskem.

ČTK
  • 44Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz