Jednačtyřicetiletý Šaron žije sice v Tel Avivu, už deset let ale nemá izraelské občanství. Zřekl se ho v době, kdy žil v Německu. „Nechci ho, protože mi nic nepřináší,“ řekl deníku Jedi’ot Achronot s tím, že trvalé bydliště v zemi mu dává stejná práva s výjimkou možnosti volit.
Šaron není ani zdaleka sám: počet lidí, kteří se vzdali práva na izraelské občanství, se v roce 2014 zvýšil na 785. Ukázala to čerstvá čísla, která zveřejnily izraelské úřady. V předchozím roce využilo stejného práva 478 lidí. To znamená meziroční nárůst o 65 procent.
Většina z těch, kdo se izraelského občanství vzdali, pobývá v Německu, Rakousku, Spojených státech, Velké Británii a Nizozemsku.
PSALI JSME: |
Nestojí o dvojí občanství
Jaké měli tito lidé motivy? Většinou v žádostech uváděli, že nestojí o dvojí občanství, případně chtějí zažádat o jiné občanství, které se s vlastnictvím izraelského pasu vylučuje.
Někteří z žadatelů se rovněž vyjádřili, že nechtějí izraelské občanství, protože nechtějí spadat pod izraelské zákonodárství. To jim mimo jiné ukládá povinnost vstupovat do země i opouštět židovský stát výhradně s izraelským pasem.
VÁLEČNÉ ZLOČINY?
Zdroj: ČTK |
Jiní jen nezávazně říkají, že už do velké míry přivykli životu v zahraničí a návrat do Izraele neplánují. Druhé občanství tak pokládají za nadbytečné. S dvojím občanstvím je také v mnoha zemích nemožné pracovat na vysokých pozicích v bezpečnostních složkách.
Výše zmíněný Šaron vysvětlil svůj krok i nechutí sloužit v izraelské armádě a tlakem ve společnosti či nedostatkem respektu mezi lidmi. Roli ale hrály i finanční důvody: „Nemám problém platit daně. V Německu je zdanění také vysoké, jako v Izraeli. V Německu jste za to ale odměněni, funguje tam veřejná doprava a můžete cestovat bez auta. V Izraeli nejenže nefunguje veřejná doprava, ale když máte auto, ještě z něj platíte 200procentní daň.“ Rozčilují ho také vysoké životní náklady a vysoká míra korupce (více čtěte ZDE).
Otroctví trvá
Na korupci si listu stěžoval i 31letý Jonathan Hassan, který žil dva roky v Austrálii a nedávno se rozhodl vzdát se izraelského občanství. „Když se podíváte na míru korupce v Izraeli, zjistíte, že (starým) Egyptem otroctví neskončilo, jen se přesunulo do Izraele. V Austrálii je sice dráže než v Izraeli, jsou tu ale zase vyšší platy,“ myslí si Jonathan.
Svatou zemi opustil jednoduše kvůli tomu, že mu nejmenší světový kontinent nabízí vyšší kvalitu života. „Opustil jsem Izrael, protože jsem pracoval 260 hodin měsíčně, což mi sotva pokrylo nájem, jídlo, plyn a další nezbytné věci. Žádný luxus, žádná zábava. Kdo tu vůbec může snít o tom, že by si během příští dekády koupil vlastní byt? Když se k tomu přidá bezpečnostní situace, která je na dně, a jiné tlaky, měli jsme tu podřadný život.“
