Jak uvedla slovenská premiérka Iveta Radičová, předsedové vlád zemí skupiny označované jako V4 se budou pravidelně scházet například před summitem EU či před jinými důležitými jednáními unie. Slovensko, které od tohoto měsíce skupině na rok předsedá, si kromě společného přístupu k unii jako priority vytklo i boj s ekonomickou krizí a nezaměstnaností a energetickou bezpečnost.
"To, co nás spojuje, je hledání řešení a odpovědí na nejhlubší hospodářskou krizi poslední doby. V tomto hledání, v tvorbě mechanismů na překonání vysoké míry nezaměstnanosti a vážných každodenních problémů si chceme být nejen nápomocní, ale velmi aktivně spolupracovat," zdůraznila na tiskové konferenci po jednání premiérů V4 Radičová.
Ve společném prohlášení předsedové vlád Polska, Maďarska, Slovenska a ČR ocenili úspěchy končícího maďarského předsednictví V4, kterému se prý podařilo uspět ve snahách o euroatlantickou integraci zemí západního Balkánu, ve spolupráci s východoevropskými partnery, ale i v oblasti jako je integrace romské menšiny. Sociální inkluze romské populace je v prohlášení zmíněna také mezi prioritami nynějšího slovenského předsednictví nyní dvacetiletého visegrádského uskupení.
Čtěte také: |
Bezpečnost občanů všech čtyř zemí podle ní závisí na diverzifikaci energetických zdrojů. "Návrhy konkrétních praktických řešení jsou cílem našich dalších setkání," poznamenala slovenská premiérka.
Český premiér Petr Nečas zdůraznil, že všechny čtyři země už v minulých letech pocítily nevýhodnost závislosti na jednom dominantním dodavateli strategických surovin. "Z tohoto pohledu vzájemné propojování energetických sítí, vzájemná podpora společných energetických projektů - a tady bych zdůraznil jižní koridor, čili plynovod Nabucco, nebo severojižní trasu pro terminály zkapalněného zemního plynu - jsou kroky, které umožní být podstatně méně závislí na jednom dominantním dodavateli," upozornil předseda české vlády.
Postoj středoevropských zemí k EU jako celku je pak třetí prioritou slovenského předsednictví. Země by chtěly koordinovat svůj přístup například k přípravě evropského dokumentu Strategie 2020. "Evropská unie dnes odpovídá na vážné hodnotové výzvy. Na výzvy zodpovědné politiky, konsolidace veřejných financí. Na výzvy nezadlužování budoucích generací, vytváření zaměstnanosti a nových pracovních míst a na výzvy nové podoby solidarity," dodala Radičová. Země V4 podle ní chtějí "vytvářet prostor k návratu hodnotově a principiálně postavených základů EU".
Polský premiér Donald Tusk upozornil, že díky existenci skupiny V4 jsou středoevropské země v Evropské unii bezpečnější. "Podařilo se vyhrát některé důležité věci," poznamenal. Země visegrádské skupiny se podle něj shodly na tom, že budou společně podporovat polské předsednictví v EU. Rok 2011, kdy budou EU předsedat nejprve Maďaři a poté Poláci, označil dnes maďarský premiér Viktor Orbán za rok střední Evropy. Země V4 si podle předsedy polské vlády nevedou ve zvládání hospodářské krize hůře než státy západní Evropy, a region by proto podle něj neměl ztrácet svou důvěryhodnost.
"Právě ona oblast společných zájmů, které v rámci V4 máme, tak při koordinovaném postupu v rámci Evropské unie může vést k velmi silnému synergickému efektu, který může přinést pozitivní posun pro občany všech čtyř našich zemí," soudí Nečas. Připomněl, že společná síla všech čtyř zemí v unii není malá, výrazný je i jejich domácí produkt a také společný trh.
Nečas zdůraznil, že země V4 jsou v rámci střední Evropy silně propojeny a ekonomické či rozpočtové problémy každé z nich se mohou nepříznivě odrazit i v dalších členských státech. "Proto považuji za nesmírně důležité, že všechny čtyři země si jako prioritu dávají fiskální stabilizaci svých veřejných rozpočtů," poznamenal.
