Případ znovu otevřel na základě nálezu Ústavního soudu, který loni v listopadu zrušil dosavadní výroky o výši trestu a nařídil nové rozhodnutí. Rozhodnutí o vině Ústavní soud nezrušil a plzeňský soud se tedy otázkou viny dnes nezabýval.
Podle ústavních soudců je třeba ukládat výjimečný trest jen v opravdu mimořádných případech a po pečlivém zvážení všech okolností. Uvedl, že pro rozhodnutí o výši trestu postačuje pravidelná sazba, která je v tomto případě 15 až 20 let vězení. Státní zástupkyně dnes soudu navrhla uložení trestu při samé horní hranici této sazby.
Neodpustitelné, nelogické
"Krajský soud v Plzni zůstává na stejných pozicích, jako při vyhlášení původního rozsudku, musí ale respektovat nález Ústavního soudu a neukládat výjimečný trest," řekl soudce Jan Špeta. Uvedl, že se za léta praxe s podobným činem nesetkal. Konstatoval, že se žena pokusila zabít dceru a ještě vše nastražit tak, aby případná vina padla na otce dítěte.
"To, co spáchala, je naprosto neodpustitelné, je to nelogické, zůstává nad tím lidský rozum stát. Ona se rozhodla usmrtit člověka, který byl závislý na její výchově, dcera jí nejvíc důvěřovala. Ona jí měla chránit, ne ubližovat," řekl soudce. Žena podle soudu jednala plánovitě, kalkulovala jednotlivé kroky, opatřovala si alibi. "Je to trest na horní hranice trestní sazby, ale je to trest, který je ukládán za trestnou činnost výjimečnou, neomluvitelnou, zvlášť závažnou, nevysvětlitelnou a odpornou," uzavřel soudce.
Dítě přežilo, nyní žije u otce
Dítě požití nemrznoucí směsi díky péči lékařů přežilo bez následků. Jak u původního soudu řekli lékaři, děvčátko mělo v těle několikanásobek smrtelné dávky etylenglykolu. Primář, který o ní pečoval, tehdy uvedl, že nikdy nezažil takovou otravu etylenglykolem, kterou by postižený přežil.
Dnes žije u otce a matka jí nevídá ani o ní nemá žádné zprávy, řekla dnes u soudu. Bylo to poprvé, co u plzeňského soudu promluvila. Při hlavním líčení před téměř dvěma lety odmítla vypovídat. Jen opakovaně prohlásila, že všeho lituje.
ČTĚTE TAKÉ: |
Dnes soudu popisovala, jaké bylo její soužití s otcem dítěte. Podle ní ji muž fyzicky i psychicky týral a napadal a ona se od něj s dcerkou odstěhovala, protože už jeho jednání nemohla dál snášet. Dceru ale milovala, věnovala ji všechen čas a po odstěhování od přítele jí zařizovala pokojíček. "Kdybych opravdu plánovala to, za co jsem odsouzená, určitě bych jí nekupovala věci do školy a nepořídila bych jí kočičku, kterou chtěla," řekla žena.
Otrava jako pomsta
Podle původního rozsudku plzeňského soudu žena koupila záměrně litr nemrznoucí směsi do aut. O smrtelném nebezpečí požití jedovaté chemikálie si přečetla v časopise. Pak jí dala úmyslně vypít dceři v čaji, když se vrátila po víkendu stráveném u otce. Přivodila jí těžkou otravu, kterou dítě přežilo jen díky lékařům. Vše prý žena naplánovala jako pomstu bývalému příteli. Lékaře přivolala až po několika hodinách. Ani pak jim neřekla, z čeho je dítěti špatně.
