Podle květnového rozsudku královéhradeckého krajského soudu zabila sedmatřicetiletá Romana Z. své potomky 2. září 2011 zákeřným a velmi brutálním způsobem. Tři děti vykrvácely po bodných a řezných ranách způsobených nožem, zatímco nejstaršího chlapce matka udusila.
Posléze se žena pokusila spáchat sebevraždu oběšením, podřezáním žil na rukou a nakonec i skokem z půdy. Život jí však zachránili policisté a zdravotníci, které po návratu z práce zalarmoval ženin druh.
Domácí násilí
V době příjezdu policie působila Romana Z. údajně velmi zmateně a vůbec nevnímala své okolí. Ona sama pak před soudem tvrdila, že si ze svého života vybavuje pouze útržky vzpomínek. Na děti, ani na útok na ně si podle svých slov nevzpomínala.
Proč se k tak drastickému činu odhodlala žena, jež ve svém okolí platila za milující matku? Podle informací médií měla Romana Z. za sebou několik nepodařených vztahů a údajně byla i obětí domácího násilí. Později si našla přítele, s nímž se odstěhovala do domku v Širokém Dole.
ČTĚTE VÍCE: |
I toto zprvu idylické soužití se ale časem začalo komplikovat. Krátce před osudným dnem se Romana Z. podle Mladé fronty Dnes svěřila své kamarádce s obavou, že ji partner opustí a připraví o děti. Podobné svědectví přineslo i Právo. "Den před tragédií se mi do telefonu svěřila, že jí druh vyhrožuje. Prý chtěl, aby odešla," řekl listu Jiří Bureš z Apoštolské církve.
Spekulace médií o motivech ženina nepochopitelného jednání v zásadě potvrdili i soudní znalci. "Žila v nejistotě, měla strach o děti, měla konflikty s bývalým i tehdejším druhem. Zřejmě to vyhodnotila jako bezvýchodnou situaci," prohlásil znalec Petr Stožický. Experti také uvedli, že obžalovaná netrpěla žádnou duševní poruchou a její jednání kvalifikovali jako takzvanou rozšířenou sebevraždu.
Zákeřný útok
Verdikt v ostře sledované kauze vynesl krajský soud v Hradci Králové letos 11. května. Předseda soudního senátu Miroslav Mjartan vyhověl návrhu státní zástupkyně a ženě uložil nejpřísnější možný trest - doživotí. Své rozhodnutí odůvodnil mimo jiné tím, že šlo o zákeřný útok, při němž pachatelka zneužila bezbrannosti dětí, které jí důvěřovaly.
Bezprostředně po vynesení verdiktu Romana Z. v soudní síni zkolabovala. Soudce proto musel čtení rozsudku přerušit a povolat zdravotnickou službu.
Později se žena proti doživotnímu trestu odvolala k Vrchnímu soudu v Praze.
Její obhájce to zdůvodnil nespokojeností s výsledky znaleckého zkoumání ženina psychického stavu.
Čtvrtá žena
Romana Z. je teprve čtvrtou na doživotí odsouzenou ženou v Česku od roku 1990. V roce 1998 byla k tomuto trestu odsouzena Miroslava Kukacková, která nechala ze zištných důvodů zavraždit svého německého manžela. Verdikt vynesl německý soud, avšak vzhledem k přání odsouzené odpykat si trest ve své vlasti, jej později potvrdila i česká justice. V dubnu 2008 Kukacková zemřela v brněnské fakultní nemocnici.
Druhou na doživotí odsouzenou ženou se v dubnu 2004 stala Dana Stodolová.
Spolu se svým manželem byla potrestána za sérii loupežných vražd spáchaných v letech 2001 až 2003.
Do dneška poslední pravomocně odsouzenou doživotní vězenkyní byla Jaroslava Fabiánová. V září 2004 ji soud uznal vinnou z dvojnásobné vraždy.
