"Na bezpečnostní frontě bylo působení NATO takové, že znamenalo pro Afghánistán mnoho utrpení, mnoho ztrát na životech, ale nepřineslo žádný zisk, protože země není bezpečná," prohlásil Karzáí, kterému zbývá šest měsíců ve funkci, než ho v čele státu nahradí nástupce.
ČTĚTE TAKÉ: |
Chceme naprostou bezpečnost. A nemáme ji
Podle jeho přesvědčení se aliance nesprávně soustředila na afghánský venkov, místo aby se zaměřila na základny islamistického hnutí Taliban v Pákistánu. "Nejsem rád, že musím říci, že tu je jen částečná bezpečnost. A to není to, oč usilujeme. Co chceme, je naprostá bezpečnost a jasná válka proti terorismu," poznamenal Karzáí k akcím NATO.
V jednom ze svých posledních velkých interview před odstoupením z funkce konstatoval, že jeho prioritou je přinést Afghánistánu mír a bezpečnost. To podle něj zahrnuje i dohodu s Talibanem o sdílení moci. S tímto cílem je prý také jeho vláda aktivně zapojena do jednání s islamistickým hnutím.
USA již téměř rok jednají s afghánským vedením o budoucí úloze amerických sil v této asijské zemi a podle AP je stále možné, že se nedohodnou. Nicméně zdroj agentury z administrativy prezidenta Baracka Obamy tvrdí, že zhruba 95 procent dohody je už hotovo.
Barack Obama a afghánský prezident Hamíd Karzáí.
Sporné body
Američtí a afghánští vyjednávači měli zatím poslední kolo rozhovorů v pondělí. Pozornost při něm věnovali dvěma zatím nedořešeným otázkám. Jednou jsou záruky proti budoucím intervencím ze zahraničí, čímž se mají na mysli výpady bojovníků Talibanu a teroristů, kteří přicházejí z Pákistánu a po útocích se na jeho území vracejí.
Druhým nevyřešeným bodem je úloha a způsob působení protiteroristických sil, které Spojené státy chtějí v zemi ponechat.
"USA a jeho spojenci, NATO, nadále požadují, aby i po podepsání bezpečnostní dohody měli volnost v útocích na naše lidi, na naše vesnice. "Afghánský lid toto nikdy nedovolí," prohlásil Karzáí.
