Pokud se student v práci věnuje třeba komparaci, při které nutně musí hojně citovat, rázem bude s procentním předpisem na štíru, přestože nemusel nic opsat a jeho vklad je nesporný.
O opisování v diplomových pracích čtěte také: |
Ovšem vykukovi, který v tom umí chodit, stačí, když poměr zkopírovaných a původních vět upraví na tolerovanou úroveň. Což lze učinit pomocí vět, jejichž informační hodnota se blíží lidovému "nebude-li pršet, nezmoknem".
Vysoké školy bojující s plagiátory takto formálně rezignují na svou odpovědnost a schováváním se za software dávají najevo, že o žádnou změnu nestojí. Vlastně pedagogům jen opatřují alibi.
Jako by nebylo na odpovědnosti každého učitele, který na práci dohlíží, případně ji oponuje, aby autora ohlídal a případně mu na rovinu řekl, co si smí, či nesmí dovolit.
Výrobci titulů "jen" vycházejí vstříc poptávce, stát není schopen je ohlídat a Ctrl+V akademikem může být každý gramotný občan.
