Janotovo snažení je předem odsouzeno k nezdaru. Dozorčí rady jsou totiž totálně prolezlé politickými trafikanty všech parlamentních stran. Tyto funkce slouží stranám coby obrovský pytel sladkostí, kterými odměňují či umlčují spolustraníky, kdykoli je potřeba. Tak mocného nástroje se přece žádná garnitura nevzdá.
Cožpak si pan Janota myslí, že si může dovolit někoho z těchto stranických trubců, kteří ve většině případů vůbec nepracují a v nejlepším případě jen firmě neškodí, vyhodit?
Nemůže, na to nemá sílu. Kdyby na to přišlo, tak ministr Janota by neměl moc ani na to, aby bez podpory politiků z dozorčí rady ČSA vyhodil "experty" ODS Ivanu Řápkovou (ta odešla sama) či Jana Bürgermeistra (vyhozen).
Pan Janota však svým pokusem určitě dělá správně. I když neuspěje, upoutal pozornost na orientální poměry, které vládnou mezi politickou elitou a podniky spoluvlastněnými státem. Trafikanty sice hned tak pracovat nedonutí, ale aspoň na ně ukázal.
