NEW YORK / PRAHA Hispánci tvoří už několik desetiletí drtivou většinu ilegálních přistěhovalců ve Spojených státech. Usazují se hlavně v pohraničních státech, jako jsou Kalifornie, Texas nebo Arizona, míří však i na Floridu nebo do New Yorku. Největšímu přílivu Amerika čelila v 90. letech, v poslední dekádě přece jen opadl, i tak dnes v zemi žije ilegálně téměř 12 milionů lidí.
Většinu z nich tvoří Mexičané, kteří jsou i navzdory ekonomické krizi stále většinově přesvědčeni o tom, že v Americe povedou lepší život než doma v Mexiku.
Vyplývá to aspoň z loňského průzkumu institutu Pew Research Center, v němž k takovému závěru dospělo téměř 60 % dotazovaných. Spousta z nich v průzkumu řekla, že kdyby dostala šanci, emigrovala by.
Na druhou stranu řada Mexičanů připouští, že dnes není nejlepší doba vypravit se do Spojených států. „Každý čtvrtý řekl, že zná někoho, kdo odešel do Ameriky, ale musel se vrátit, protože tam nenašel práci. Plných 47 % lidí pak přiznalo, že zná nebo aspoň slyšelo o někom, kdo byl na hranicích chycen a vrácen pohraniční stráží,“ citovala závěry průzkumu agentura Reuters.
Pohraniční státy, jako je už zmiňovaný Texas nebo Arizona, řeší nejen nelegální přistěhovalectví, ale i zločinnost. Na hranicích totiž operují drogové kartely, s nimiž vedou vleklou válku mexické úřady v čele s federální vládou. To všechno, společně s ekonomickou krizí, přispělo mimo jiné k tomu, že se v Americe v poslední době rozmohly rasově motivované útoky právě proti Hispáncům. Podle poslední statistiky vzrostl jen za poslední tři roky počet kriminálních případů, jejichž terčem se stali Hispánci, o plných 45 %.
Americký prezident Barack Obama v předvolební kampani sliboval, že přistěhovaleckou politiku změní. Pro svůj záměr však zatím stále ještě hledá dost spojenců v Kongresu.
