Značky měly původně opentlit jen území Pražské památkové rezervace, po níž se proháněly stovky zahraničních návštěvníků na dvoukolkách a ohrožovaly místní obyvatele i kolemjdoucí. S ohraničením historického centra počítala původní verze nařízení z loňského května, které schválila rada města.
Pro lepší představu, kolik takové značení stojí: jedna plechová tabulka s nosnými tyčemi vyšla v tomto případě na 6065 korun. Celkově za ně Praha utratila 3,7 milionu korun.
Půjčovny zakázaných vozítek segway zažalovaly Prahu, která je vyhnala z ulic |
V polovině prosince, kdy bylo umísťování zákazů hotové, se ukázalo, že hranice zapovězeného pásma pro specifické vozítko s řídítky se posunula z centra do dalších městských částí a zahrnula i některé velké silniční tahy, které tato území protínají. Lidé na segwayi tedy nyní nesmí projet například po Nuselském mostě ani po frekventované magistrále: tedy v jednom směru Legerovou a v druhém Sokolskou ulicí.
„Kvůli znění zákona jsme museli bohužel vypracovat velmi podrobný projekt. Ten určil umístění značení včetně na první pohled absurdních míst,“ vysvětluje Petr Dolínek z ČSSD, který je pražským radním pro dopravu.
Zákon o provozu na pozemních komunikacích totiž nyní umožňuje úřadům zakázat pohyb segwayů na chodnících, cyklostezkách, ale i na vozovkách. V případě zákazů pro celá území – k nimž došlo v Praze – je nutné osadit zákazové značky i na silnicích. Proti restrikci opakovaně vystoupili zástupci půjčoven vozítek, které rázem přišly o značnou část svého byznysu. Některé z nich už ukončily provoz.
DĚNÍ KOLEM VOZÍTEK
|
K rozšíření zákazu, určeného původně jen pro centrum metropole, došlo zejména na základě dodatečných žádostí dalších pražských radnic. Tamní politici se obávali především toho, že se vyhlídkové jízdy přesunou na jejich chodníky.
Proto se les zákazových značek rozrostl také do části Vinohrad, na Pankrác, Spořilov, Letnou, do Karlína nebo na Žižkov.
„Zaznamenali jsme v minulosti několik stížností z náměstí Jiřího z Poděbrad, okolí žižkovského vysílače či fotbalového stadionu Viktorie Žižkov. Hlavním důvodem ale byly spíše obavy, že kvůli zákazu segwayů v centrální části Prahy se jejich provoz přesune do naší městské části, zejména na místa, která jsou v blízkosti centra. Nařízení jsme proto připomínkovali a požádali o zařazení části území Prahy 3, abychom ochránili pěší na chodnících,“ líčí mluvčí Prahy 3 Michaela Luňáčková.
Značka zakazující vjezd vozítek segway na pražském Spořilově.
Podobně postupovala i od centra metropole vzdálenější Praha 4. Tamní radnice požádala, aby zakázané území kopírovalo ochranné pásmo Pražské památkové rezervace, které na území této městské části zahrnuje například výše zmíněný Spořilov, Braník nebo Pankrác. A tedy i významné silniční tahy, kam může vozítko teoreticky vjet také. Proto jsou značky i na magistrále.
Paradoxně nejvíce „škod“ utrpěla Praha 2, která pro svoji část Vinohrad – s výjimkou turisticky atraktivního náměstí Míru – zákaz nežádala. Se segwayi v minulosti problémy v podstatě neměla. Jenže v červenci se zakázané území rozšířilo o sousední Prahy 3 a 4 a situace se postupně změnila k horšímu.
„Tím se z východní poloviny naší městské části stala poslední lokalita nejblíže centru města, kde provozování osobních přepravníků zakázáno není. Vzniklého ‚zálivu‘ v zóně zákazu okamžitě využili provozovatelé segwayů a svou činnost přesunuli k nám. Zvýšilo se tak riziko ohrožení chodců, což dokládá i vyšší počet stížností občanů,“ popisuje Josef Gál, který na radnici Prahy 2 vede odbor dopravy a územního rozvoje.
Politici z Vinohrad tak začali činit příslušné kroky k tomu, aby zákazové značky přibyly i v Praze 2. „V této věci mám s tajemníkem Prahy 2 v příštích dnech jednání,“ dodává radní pro dopravu Petr Dolínek. Je tedy pravděpodobné, že současný počet 610 značek s červeně ohraničeným segwayem není konečný.