Třetí skončil s 20,01 procenta hlasů zástupce republikánů, tedy tradiční konzervativní pravice, François Fillon. Těsně za ním se s 19,58 procenta umístil kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon.
Hollande označil krajní pravici za hrozbu pro Francii. Macrona podpořil proti Le Penové |
Pátou příčku obsadil socialista Benoit Hamon, pro něhož hlasovalo 6,36 procenta zúčastněných voličů. To je nejhorší výsledek socialistů v prezidentských volbách za několik desítek let.
Po nacionalistovi Nicolasovi Dupontovi-Aignanovi (4,70 procenta) následují kandidáti menších stran: Jean Lassalle (1,21), Philippe Poutou (1,09), François Asselineau (0,92), Nathalie Arthaudová (0,64) a Jacques Cheminade (0,18 procenta).
Celkem se o prezidentské křeslo v prvním kole ucházelo 11 kandidátů a volební účast činila 77,77 procenta. To je o něco méně než v předchozích prezidentských volbách v roce 2012, kdy v prvním kole přišlo hlasovat 80,42 procenta voličů.
  |
Ve vítězném tandemu pro druhé kolo se sešli zcela protichůdní kandidáti, kteří mají odlišné názory na domácí i zahraničí politiku. Bývalý bankéř a exministr hospodářství (2014-2016) socialistické vlády Macron chce přijít s liberálními recepty pro sešněrované ekonomické prostředí a v zahraniční politice se hlásí k tradičnímu spojenectví se Západem a k dalšímu budování Evropské unie.
Naopak osmačtyřicetiletá Le Penová chce zavádět ochranářská opatření, uzavřít hranice, tvrdě omezit imigraci a opustit eurozónou, či celou EU.
Pokud se ve druhém kole potvrdí dosavadní předvolební průzkumy, měl by Macron získat výrazně více voličů. Podle posledních sond může Le Penovou porazit zhruba poměrem 60 ku 40 procentům. Pokud Macron ve druhém kole zvítězí, stane se ve svých 39 letech nejmladším prezidentem Francie.
