Český dům v Jeruzalémě by mohl podle představ části nejvyšších ústavních činitelů včetně prezidenta a předsedy Senátu dostat status diplomatické mise. Praha by tím vyslala signál, že zvažuje přestěhování svého velvyslanectví z Tel Avivu, jako to učinily Spojené státy v květnu 2018.
Háček je v tom, že většina členských států Evropské unie s ohledem na svou muslimskou populaci přesun ambasád blokuje.
Šestadvacet senátorů včetně předsedy Kubery žádá přesun ambasády v Izraeli do Jeruzaléma |
„Když dáme jakoukoli diplomatickou instituci do Jeruzaléma, dáváme tím jasně najevo, že Jeruzalém patří Izraeli. Pokud to uděláme, budeme první z EU, a to by byl velký průlom, velké symbolické gesto,“ řekl LN diplomatický zdroj, který si nepřál být jmenován. Zároveň ale připustil, že to s sebou ponese bezpečnostní rizika a trable v unijní agendě.
Karty drží v rukou ministerstvo zahraničí (MZV), které o udělení diplomatického statutu rozhoduje. Nyní dostalo za úkol vládu, prezidenta a Senát seznámit s analýzou dopadů tohoto kroku.
  |
Podle mluvčí české diplomacie Zuzany Štíchové ale Černínský palác změny aktuálně nechystá. „Český dům v Jeruzalémě k plnění svých funkcí status diplomatické mise nepotřebuje, nemá ho ostatně ani Český dům v Bratislavě,“ řekla LN.
Ministerstvo neplánuje ani přesun ambasády. „Takový krok by nebyl v souladu s mezinárodním právem,“ dodala Štíchová.
Podle diplomatického zdroje LN se resort drží unijní linie, která přesuny ambasád ani jiné podobné kroky nepodporuje. „Navíc ministr (Tomáš Petříček, ČSSD – pozn. red.) je obklopen lidmi, kteří straní spíše proarabské klice,“ řekl LN dobře informovaný zdroj s poukazem na Petříčkova poradce Jana Šnaidaufa, vystudovaného arabistu, jehož zná ministr z dob působení v Bruselu.
Hrad a Senát zajedno
Naopak silnou proizraelskou orientací se netají Miloš Zeman. „Prezident udělení diplomatického statusu Českému domu plně podporuje. I veřejně říká, že to je jeden z kroků stěhování naší ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma,“ potvrdil LN Rudolf Jindrák, šéf hradního zahraničního odboru s tím, že vše je v kompetenci ministerstva. „Žádný jiný souhlas, třeba vlády, k udělení diplomatického statutu nepotřebují,“ dodal.
Podobně jako Hrad se v minulých dnech vyjádřila i třetina senátorů, která vyzvala k přesunu českého velvyslanectví. „Dvacet šest senátorů, včetně předsedy Senátu Jaroslava Kubery a místopředsedů (Jiřího) Oberfalzera (oba ODS) a (Miluše) Horské (KDU ČSL) podepsalo výzvu, aby se česká ambasáda přemístila do logicky hlavního města Izraele, to jest Jeruzaléma,“ řekl lidovecký senátor Zdeněk Papoušek.
Konečné rozhodnutí o přesunu zastupitelského úřadu leží na vládě, a ta je zatím zdrženlivá. Právě s ohledem na bezpečnostní rizika a unijní partnery. „Koncem ledna by měl premiér navštívit Izrael a zúčastnit tam se Mezinárodního dne památky obětí holokaustu. Bylo by dobré, kdyby tam už odjel s nějakým novým plánem,“ sdělil LN diplomatický zdroj.
Český velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický (ANO) v rozhovoru pro LN na sklonku léta zdůraznil, že spousta Izraelců by stěhování jeho úřadu do Jeruzaléma přivítala. „Bylo by to potvrzení statutu hlavního města,“ poznamenal.
Prezident Zeman a izraelský premiér Netanjahu otevřeli v Jeruzalémě Český dům |
Česko podle něj učinilo správně už otevřením Českého domu. „Může následovat další krok. Možná, že dobrá cesta je i udělat to jako skupina zemí. Teď je ale otázka, jestli se tu skupinu podaří utvořit. Třeba Maďaři tam po našem vzoru už otevřeli obchodně ekonomickou misi,“ naznačil.
Právě Maďarsko spolu s Českem a Rumunskem loni zablokovalo společné prohlášení 28 zemí EU, které by odsoudilo přesun americké ambasády do Jeruzaléma a zavázalo by členy nepřistupovat k podobnému kroku.
„Zkušenost USA je taková, že na jejich recepci na Den nezávislosti v červenci přišli tři velvyslanci, z nichž jeden jsem byl já,“ dodal Stropnický s tím, že případný český přesun ambasády by rozladil část evropských zemí. Velké obavy by si z toho ale nedělal. „Rozhodně se ozvou některé země, speciálně severské a i Francie, které nám ukáží varovný ukazovák. Ale mě někdy ta totální stádnost trošku vadí,“ doplnil.
Něco za něco
Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček by unáhlený krok z české strany brzdil. „Při striktně obchodním vnímání takovéhoto kroku Česká republika nyní nemůže očekávat žádnou viditelnou protihodnotu ze strany Izraele či USA vzhledem k tomu, že obě země právě řeší vlastní domácí politické problémy a navíc s nimi ČR v této chvíli nemá otevřený jakýkoliv problém podobné symbolické hodnoty, který by například takto mohla recipročně vyřešit,“ řekl LN Kmoníček. Sám by dal přednost střední cestě, tedy připravit se na tento krok právně a technicky do budoucna s tím, že může nastat situace pro české zájmy výhodnější k jeho provedení.
Jeruzalém, jehož východní část považují Palestinci za hlavní město svého budoucího státu, zaměstnává mezinárodní společenství již déle než půl století. Izrael ovládl celé město v roce 1967, anexi východní části ale mezinárodní společenství neuznává. Konečný status metropole by se měl vyřešit jednáním. Kvůli nejasnému postavení města se většina ambasád nachází v Tel Avivu.
