Blatný vysvětlil, jak proběhne očkování chronicky nemocných. Na seznamu vybraných diagnóz se pracuje |
„Spolu s Romanem Chlíbkem (šéfem České vakcinologické společnosti – pozn. red.) a Petrem Smejkalem (hlavním epidemiologem IKEM) naléháme na ministerstvo zdravotnictví, aby prověřilo možnost prodloužení intervalu pro očkování druhé dávky,“ postěžoval si na Twitteru premiér Andrej Babiš (ANO), který si z odborníků vytvořil do jisté míry paralelní covidový resort zdravotnictví.
  |
Logika prodloužení intervalu mezi dávkami je nasnadě: nebude nutné vyčlenit si pro příští týdny vakcíny na druhé dávky. Mnohem více lidí by tím dostalo alespoň první dávku jedné z očkovacích látek. Už první nálož přitom podle odborníků vytváří solidní ochranu před komplikacemi spojenými s covidem.
Ministerstvo zdravotnictví pod vedením Jana Blatného (za ANO) je ale proti. „Na přelomu dubna a května by se nám nedostávalo druhých dávek pro všechny a museli bychom zhruba stejnému množství nepodat první dávku, o jaké bychom nyní očkování první dávkou urychlili. Proto očkovací tým tuto změnu nedoporučil, detailní jednání ještě budou,“ řekl včera Blatný. Dodal, že po odborné stránce by s prodloužením intervalu souhlasil, při současném objemu dodávek by to však prý nemělo kýžený efekt.
Bývalý šéf Pfizeru šíří hoaxy. Očkování podle něj způsobuje neplodnost, kolegové ho nepoznávají |
Přitom i Česká vakcinologická společnost, jejíž názor v odborné rovině nese největší váhu, natáhnutí času mezi dvojicí dávek až na šest týdnů podporuje. Kromě jejího šéfa Chlíbka tlačí na toto řešení i člen výboru Daniel Dražan, podle něhož by to zachránilo stovky životů.
Podle Chlíbka je první dávka velmi důležitá. Data docházející ze světa totiž ukazují, že už po ní nastupuje zhruba za dva týdny poměrně vysoká účinnost. Stejný závěr údajně poskytují i klinické studie, které stály u zrodu vakcín. „Máme jistotu, že i v intervalu šesti týdnů vakcína funguje a člověk je zároveň dostatečně chráněný,“ doplnil Chlíbek.
Blatný už jednou zvětšení rozestupu mezi dávkami doporučil. V lednu, kdy dostal druhou dávku on sám, vzkázal očkovacím centrům, aby interval protáhla ze tří na čtyři týdny. „Rozdíl podání 21 nebo 28 dní od první dávky nehraje velkou roli,“ uvedl tehdy ministr. Důvodem bylo ohlášené omezení dodávek – analogicky tedy stejná situace, v jaké se nacházíme nyní.
Do čistě odborné debaty o vakcínách mohla snadno proniknout politika. Babiš nedávno představil jako novou tvář boje s covidem hlavního epidemiologa Institutu klinické a experimentální medicíny Petra Smejkala. Ten záhy od premiéra dostal k dispozici dvanáctičlenný tým, který si má navolit sám. Složení ale nakonec schvaluje Blatný, kterému měli tito odborníci radit.
První rada už zazněla
Plán se však ministrovi od začátku nelíbil. Původně měla být Smejkalova skupina na Úřadu vlády, což však u Blatného vyvolalo pochybnosti, zda se tím nevytváří prostor pro pozici „druhého ministra zdravotnictví“. Nechal se slyšet, že v takovém případě by na svůj post rezignoval.
Snad i pod pohrůžkou, že přijde o třetího ministra zdravotnictví za posledních šest měsíců, Babiš nakonec svolil k tomu, aby Smejkal a kolegové působili přímo na resortu zdravotnictví.
Vakcína AstraZeneca je bezpečná, uvedla Evropská léková agentura. Přínos očkování prý převyšuje možná rizika |
První radu už Smejkalovi lidé Blatnému poskytli. „Jedna dávka vakcíny prokazatelně snižuje riziko závažného průběhu, hospitalizace a úmrtí. Cílem prodloužení intervalu mezi dávkami je zabránit zbytečným úmrtím a ulevit přetíženému zdravotnímu systému,“ sdělili odborníci ministrovi.
Na definitivní rozhodnutí ministerstva zdravotnictví čekají také hejtmani. Všichni oslovení pro Lidovky.cz řekli, že věc nechávají na odbornících. „Za mě je očkovací strategie odpovědností vlády a má být řízena ministrem zdravotnictví. Jsem přesvědčen, že jakékoliv úpravy mají tedy být centrální, odůvodněné, projednané s odborníky a včas vysvětleny veřejnosti,“ míní například hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS).
