Velkou událostí dnešních dní je sníh. Jsou různé formy sněhu, nejčastěji bývá studený a mokrý a snáší se na zem, čemuž se říká sněžení. V ojedinělé formě se vyskytuje i sníh cukrářský, který se dělá našleháním či třením vaječných bílků. Ten padá bohužel jen výjimečně, když se lidé k sobě hezky chovají. * V pražské zoologické zahradě se topil orangutan. Spadl při houpání na lianě do vodního příkopu, přičemž zjistil, že neumí plavat. Zachránila ho odvážná ošetřovatelka skokem do vody, vytažením lidoopa a dýcháním z úst do úst. Podle hollywoodských vzorců (filmy King Kong a další) by mělo nyní mezi zachráněným pralesním mužem a zástupkyní lidské rasy vzniknout citové pouto. Mluvčí ZOO Vít Kahle však v tomto smyslu diskrétně mlčí. * Ve středu nejelo asi hodinu pražské metro C, protože tunely mezi stanicemi pobíhal pes prý velmi malého vzrůstu, nejspíš mopslík nebo jezevčík. Je pěkné, že byla dána přednost jeho záchraně před dopravou cestujících. Měl víc štěstí, než myš, která také jednou běhala po kolejích, ale kvůli ní se doprava nezastavila. Jak si skončila, myška malá? * Mona Lisa prý byla nemocná, měla vysoký cholesterol a nějaké bulky na ruce. Zjistil to jistý sicilský dottore, který ji vyšetřoval: paní Liso, tak si odložte, já vám změřím tlak a sedimentaci, vemte si teploměr... tak, otevřte ústa, tedy, vy máte ale renesančně domrvený chrup, to vám dělal kdo, ty plomby, doktor Leonardo? To je patlal... a nemáte vy cukrovku? A nepijete, co? Lahev denně? Potom se divíte, že jste tak oteklá a tak divně se tváříte? Kolik jste toho měla, když vás maloval? Aspoň dvě flašky, že... Tím bylo tajemství Giocondy jednou provždy odhaleno. * Na české školy se zavádí reformovaná sexuální výchova. V jejím rámci se budou probírat i dříve tabuizované nebo marginalizované praktiky, jako třeba poloha 69, což je velké vítězství osmašedesátníků. Konzervativní pedagogové se však brání, nechtějí jít dál než za trojitého brežněva (vášnivý polibek, ovšem bez sání), nanejvýš jsou ochotni smířit se s francouzákem. * V kulturní rubrice Práva v pondělí 4. ledna napsali, že letos uplyne dvě stě let od úmrtí K. H. Máchy, což je pěkná blbost. My takové chyby děláme taky, někdy ještě horší, ale vždy omylem a neradi. Zatímco v Právu je dělají, protože si to myslí a ani o tom třeba nevědí. Chápete ten rozdíl? * Botanická zahrada v Praze-Tróji zavedla noční prohlídky svého tropického skleníku. Některé rostliny totiž světélkují, jiné vydávají noční vzdechy a některé pak zvláštní bahenní pachy, které však někdy nelze pouhým nosem rozeznat od exkrementů, které tam zanechali malé tropické opice, takže si občas návštěvníci přinesou na svých botách ne právě voňavou vzpomínku. * Byl dopaden sňatkový podvodník. Tato kriminální profese je přitom již na ústupu a v pravém smyslu slova, tak jak ji známe třeba z Čapkových povídek, se vyskytuje vzácně. Většinou už nikdo ženám sňatek neslibuje, neboť sám sňatek je vnímán jako anachronismus. Termín je zaměňován s gigolemzlodějem nebo s obyčejným lumpem, který svou oběť svede, zneužije, vymámí z ní PIN a šlohne jí kreditku. Kdepak sňatkoví podvodníci měli panečku jinou úroveň! * Když už jsme tady psali o Právu: komentátor Martin Hekrdla se tam obul do kardinála Vlka a vyčetl mu, že za jeho výzvou k návratu k „pevným duchovním základům Evropy“ čiší „resuscitace náboženských válek, křižáckými počínaje a třicetiletou konče“. Hle, jaký to válečný štváč, ten kardinál, snad sám křižák je to, či lacknecht mordýřský, nebo snad chystá krvavou noc bartolomějskou?! Zvláště české kostely jsou plné bojechtivých křesťanů, stačí si zajít na mši, ty zástupy nedočkavých obránců víry, kteří se již vrhají na osamoceného antiklerikála Hekrdlu a jdou mu po hrdlu. Krleš! * A abych nezapomněl, dnes se jde od svatého Václava tradiční pochod monarchistů. Sraz ve 14.30. Pořádá Petr Placák.
O autorovi| Jiří Peňás redaktor LN
