Jsme mistři. Vedeme ligu. Sparta je druhá. Třemi góly jsme roznesli Olomouc. Sparta dostala tříbrankový výprask v Liberci. Máme nejlepší skóre. Hrajeme nejatraktivnější fotbal. Nejvíce diváků chodí na Slavii.
Na nejhezčím stadionu v zemi jsme ještě nepoznali, co to je dostat gól. Sparta se už více než šest hodin na hřišti marně pokouší trefit do branky. Karel Jarolím konečně přestal se svými experimenty. Zoufalý Lavička s experimenty začal. Vaniak se dotáhl v počtu vychytaných nul na Kozáčika. Tabulku střelců vedou dva slávisté. Může být život veselejší?!
Samozřejmě může. K dokonalé spokojenosti je ještě potřeba teď dvakrát po sobě pokořit týmy hrající pod rumunskými vlajkami. Jednou kdesi u moldavských hranic a podruhé u letenského staveniště.
Pokud budou hráči Vasluie opět předvádět svůj fotbal vleže doprovázený hereckými výstupy, nebude to mít červenobílý expres zítra vůbec jednoduché. Důvod k optimismu ovšem dává zákon pravděpodobnosti. Tak příšerné rozhodčí, jakými bylo trio Gruzínců při prvním zápase, nelze prostě potkat v jednom století dvakrát!
Druhý úkol je snazší. Pokud se rudokožci nepromění v zombie a s Chorvaty zázračně neobživnou, bude derby jen otázkou skóre.
Jediné, co by nyní mohlo naše hochy na hřišti zradit, by bylo přemrštěné sebevědomí a pocit, že teď už půjde všechno samo. Doufejme, že většina hráčů si ještě pamatuje, jak vypadal na jaře závěr ligy...
Ale pozor, úder může přijít i zvenku. Brněnský útočník Besta je teď, zdá se, volný. Slávistické vedení by mohlo podlehnout pokušení a jeho vliv na naši kabinu by byl jistě srovnatelný s nedávným působením Martina Abrahama!
O autorovi| MILOŠ CIHELKA, Autor (39) je tradicionalista ctící víru otců a zásadu, že krev není voda, i pokud jde o fotbal a věrnost Slavii.
