Neděle 12. května 2024, svátek má Pankrác
130 let

Lidovky.cz

A začínalo to tak nadějně...

Česko

Filmový čtvrtek - Kdo má v rukou osudy lidí a dokumenty z FAMU mířící do běžné distribuce

Film Správci osudu působí v kontextu současné sci-fi tvorby v dílčích ohledech osvěživě. V závěru se ale autorům podařilo dílo s nešťastnou důkladností zazdít.

Díla spisovatele sci-fiPhilipa K. Dicka (1928-1982) jsou v posledních letech filmována často. K Dickovým prózám filmaře jistě přitahuje autorova originalita a velmi filmová obraznost. Jeho obliba možná souvisí i s paranoiou, pocity ztracenosti, vystavenosti chladným nadosobním silám, které existují za iluzí reality, jimiž jsou ty knihy prostoupeny. Může to souviset s šířeji chápaným duchem doby, v níž se konspirační teorie stávají respektovanou součástí intelektuálního mainstreamu a která často skloňuje pojem odcizení. Úroveň těch přepisů je ale, mírně řečeno, kolísavá. Nikdo dosud nepřekonal - ať už v oboru adaptování Dicka nebo ve filmové sci-fi vůbec - první celovečerní snímek, jejž spisovatelovo dílo inspirovalo - Blade Runner Ridleyho Scotta z roku 1982. Mezi tak či onak zdařilé převody se počítá ještě Total Recall Paula Verhoevena (v současnosti se chystá nová verze s Colinem Farrelem), Spielbergův Minority Report, v mnoha ohledech pozoruhodný a ducha předlohy postihující je i pět let starý Temný obraz Richarda Linklatera.

Režijní debut scenáristy George Nolfiho Správci osudu takových kvalit nedosahuje, stojí ale nad filmy jako Next nebo Výplata, jež Dickovu předlohu přetavily ve fádní a neinspirovanou podívanou. Nolfimu se ve Správcích osudu podařilo vytvořit svět velmi „dickovský“, je přitom vystavěn střízlivě s minimálním využitím zvláštních efektů. Autoři nevykreslují nějakou okázalou vizi, spíš cosi velmi podobného té nejvšednější realitě, jen v drobných detailech ujeté. Snímek působí téměř jako retro - důsledně klaustrofobickou atmosférou připomíná kinematografii 70. let, k níž odkazuje i hudba Thomase Newmana, nakonec i ty kloboučky, jež ve Správcích osudu hrají významnou úlohu, jsou co do stylu trochu z módy.

David Norris (Matt Damon) je nadějný newyorský politik (ač to ve filmu není explicitně řečeno, je zjevné, že patří k demokratické straně). Jeho kampaň do Kongresu ale ztroskotá na zveřejnění jedné jeho mladické nepřístojnosti. Předtím než má pronést poslední předvolební projev, se setká s krásnou a trochu záhadnou Elise (Emily Bluntová), do níž se prakticky na první pohled zamiluje. Kvůli nepřízni osudu musí ale na další setkání s ní čekat léta. Zjistí přitom, že proti tomu, aby se svou milovanou našel štěstí, je jakési mocné společenství anonymně vyhlížejících pánů v kloboucích, kteří řídí osudy všech lidí a mají i s ním velké plány, do nichž Elise nezapadá. David se rozhodne si svou svobodu volby na nepřejících mocných vydobýt.

Pro ústřední dvojici se autorům podařilo najít dobré představitele - jeden nemusí být zrovna člen fanklubu Matta Damona, aby uznal, že postavě Davida propůjčil věrohodnou kombinaci osamělosti, trochu prázdné pohlednosti a idealismu, která by se u vycházející politické hvězdy dala čekat. Dá se mu věřit i to, že se zakoukal do Emily Bluntové, protože do Emily Bluntové by se zakoukal asi každý. I figury z druhé strany vyzařují jisté kouzlo - John Slattery, známý ze seriálu Mad Men, a legendární britský drsňák Terrence Stamp. Po značnou dobu má film v sobě určitou specificky dickovskou tragiku - vzpouru jedince proti osudu, přičemž to, co hrdina vnímá jako svůj boj o svobodnou volbu, je ve skutečnosti důsledek chyby, škytnutí mechanismu predestinace.

Finále ale to kouzlo zruší. Autoři přišli se značně neústrojným happy endem, který navíc působí jako podivný pokus o syntézu stanovisek obou stran sporu mezi ortodoxními scientisty a doslovnými vykladači Písma, který teď v anglosaském světě běží na plné obrátky. Nolfiho pokus o jakési racionalizované duchovno, jež se v závěru filmu projeví, musí na stoupence obou stanovisek působit až urážlivě. Aby taky ne, když je to takové efektní a intelektuálně nedomrlé plácnutí. Snímek, který se fantastickým spektáklům poslední doby vymykal, se tak nakonec vrací do bezpečného lůna rádoby chytrého, v reálu však bezmyšlenkovitého mainstreamu.

***

Správci osudu

USA 2010 Režie: George Nolfi Hrají: Matt Damon, Emily Bluntová, Terrence Stamp a další Premiéra 3. března

Známé adaptace

Philipa K. Dicka

Blade Runner (1982)

režie: Ridley Scott

Total Recall (1990)

režie: Paul Verhoeven

Impostor: Živá zbraň (2001)

režie Gary Sinise

Minority Report (2002)

režie: Steven Spielberg

Výplata (2003)

režie: John Woo

Temný obraz (2006)

režie: Richard Linklater

Next (2007)

režie: Lee Tamahori

Film působí téměř jako retro - klaustrofobickou atmosférou připomíná kinematografii 70. let, k níž odkazuje nejen hudba, ale i důležité kloboučky

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!