Před 25 lety vzbudil pozornost antropologů nález kostry chlapce u jezera Turkana na severozápadě Keni. Patřila mladému příslušníkovi skupiny Homo ergaster, což je hraniční skupina mezi Homo habilis (člověk zručný) a Homo erectus (člověk vzpřímený). Ve vědeckém světě je známý jako chlapec z Nariokotome.
Když ve vyprahlé Keni zaprší, voda odplaví písek a jíl a obnaží stopy dávné minulosti. Toho využívají místní lovci fosilií, kteří pátrají po dávných zvířecích kostech. V roce 1984 takto ohledával břeh jezera Keňan Kamya Kymeu. Našel část lidské lebky.
Místo označil a přivolal antropologa Richarda Erskina Leakeyho. „Když našli první část lebky, začali prosívat okolní půdu a nalezli asi sedmdesát úlomků,“ popisuje objev evoluční antropolog docent Václav Vančata z Pedagogické fakulty UK v Praze. „Pak následovala dolní čelist a přibližně osmdesát fragmentů kostí končetin a trupu,“ říká Václav Vančata.
Když vědci skelet složili, zjistili, že před sebou mají velmi neobvyklý nález. Téměř kompletní kostra, stará 1,5 milionu let, patřila mladému jedinci. Podle prvních odhadů zemřel ve věku mezi 10 a 13 lety.
Odborníky velmi překvapila velikost mozku, 880 centimetrů krychlových bylo vzhledem ke stáří nálezu opravdu hodně. To, spolu s faktem, že chlapec už chodil vzpřímeně, zpochybnilo tehdy platnou teorii, že se u člověka nejprve vyvinul mozek a až pak tělo.
Jenomže chlapec z Nariokotome byl podle zjištění vědců velmi nemocný. Co když velikost mozkovny souvisela s celou řadou neobvyklých znaků, která vědci na jeho kostře našli?
„V původní nálezové zprávě stálo, že umřel na nějaký zápal, horečku atd. Ale neurologický výzkum ukázal, že jeden ze zajímavých znaků, který je naprosto atypický a nikdy předtím ani potom neexistoval, je trojúhelníkovitý míšní kanál, poměrně malý, který signalizuje, že dotyčný měl vážnou poruchu centrálního nervového systému. Což mimochodem prokázali i američtí patologové, kteří zjistili, že jde o syndrom, který vede i ke zvětšené hmotnosti během dospívání,“ vysvětluje docent Vančata.
Podivná choroba Jedním z možných vysvětlení je, že chlapec trpěl takzvanou hydrocefalií - vodnatelností mozku, která se vyznačuje nahromaděním mozkomíšního moku v prostoru uvnitř lebky. Hlava takového člověka je nápadně veliká.
Osud nám tedy pravděpodobně nadělil kostru, která sice je dost kompletní, ale velmi atypická. Například hrudník, který je z hlediska patologie dosti vypovídající, měl tento chlapec z Nariokotome hruškovitý, stejně jako australopithekové. „Přitom měl dlouhé nohy, chodil podobně jako člověk a určitě se přemisťoval na dlouhé vzdálenosti, takže co se týká pohybu, neměl s australopitheky zřejmě mnoho společného. Jak jinak to vysvětlit než eventuální patologií,“ říká český odborník. Dalšími atypickými znaky je šest bederních obratlů místo pěti a velmi úzká a vysoká pánev - také to může souviset s vývojovou poruchou.
Vědci také postupně zpřesnili chlapcův věk. Porovnali kostry starobylých forem lidského druhu a šimpanzů. „Zjistili, že lidem se v dávné minulosti prořezávaly první trvalé zuby už ve čtyřech letech. Chlapec tedy musel být o dva až tři roky mladší, než jsme si mysleli,“ říká Václav Vančata. V době smrti mu bylo jen osm až deset let.
Dodnes se přesně neví, jak zemřel. Muselo to ale být na místě, které jeho tělo uchránilo před predátory - mohl třeba zapadnout do bláta či do písku. O době, kdy žil tento chlapec, toho zatím víme příliš málo. A nálezy jako tento podle paleoantropologa Václava Vančaty spíše přidělávají otazníky.
Rozdíly mezi africkými nálezy jsou obrovské. Setkáváme se s jedinci, kteří mají obrovský mozek jako tento, ale jsou i jedinci, kteří disponují mozkem menším, pak jedinci s typickými znaky asijského Homo erectus i tací, kteří mají znaky úplně jiné, než jsme čekali.
„Z toho vyplývá, že v Africe docházelo k procesu, který zřejmě díky ekologickým podmínkám způsobil obrovské vývojové rozvětvení. Genetická zásoba našich předků byla zřejmě velice diferencovaná - existovaly velké mezipopulační rozdíly,“ uzavírá Václav Vančata.
Pokud chcete o nálezu vědět víc, poslouchejte 8. září Český rozhlas Leonardo. Ve 12 hodin odvysílá rozhovor s Richardem Leakeym.
***
Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo.
Text zkrátila redakce Lidových novin.
